Město duchů (2008)

Duchárčinu mám najradšej na desivý horrorový spôsob. Občas však dostanem chuť aj na niečo menej brutálne s duchárskou tématikou. Tak ako teraz. Preto som si vybral americký snímok "Mesto duchov" (Ghost Town), ktorý v roku 2008 natočil scenárista a režisér David Koepp. Je to príjemný, pohodový film o excentrickom new yorkskom dentistovi Bertramovi Pincusovi, ktorý potom, čo strávi sedem minút v klinickej smrti, začne vidieť duchov. To mu poriadne skomplikuje život, ale aj pomôže spoznať pravú, úprimnú lásku. Z tohto jednoduchého, obohratého námetu sa nakoniec vykryštalizovala inteligentná, mierne dramatická, romantická komédia. Páčilo sa mi to. Je to pekný, milý film. ****

Asi nejsem sám, koho napadne podobnost s Duchem Patricka Swayzeho. Tohle je ale mnohem lepší nejen než on, ale obecně než se zdá. Tady není jen naivně dobré dobro a zlé zlo ani vtipná Whoopi. Tvůrci se nespokojili s prvoplánovou romantickou pohádkou ani oddechovou komedií - ale je tu spousta skvělých životních postřehů a i tipů pro diváky, jak i oni mohou naložit se svým životem. Film je nijak nevnucuje, záleží na každém, co si z toho příběhu vezme - zda jen tu romantiku a nebo i něco víc. Ricky Gervais tu skvěle hraje proměnu z cynického zoufalce, přesvědčeného o vlastním velikášství, který má skvěle odposlouchané nesnesitelné kecy, které často slýcháme všichni kolem sebe, ve skromného a příjemného týpka, přičemž ani ten není dokonalý, ale konečně pochopí, že není jen jeho ego. Tam kde Duch nabídne jen Patricka, prvoplánového modela s kombinací svalů a něžnosti a jeho partnerku Demi s parametry, které ji kdejaká modelka může závidět, tady je hrdina úplně obyčejný chlap s navíc nijak obdivovanou profesí zubaře - jako by chtěli tvůrci předem odradit ty povrchnější příjemce, kteří k sympatiím potřebují hlavně vizáž. Tu má naopak Greg Kinnear, který Rickymu skvěle sekunduje - naopak Téa Leoni toho víc než dokonalý kukuč neukáže. Jen škoda, že ten zásadní zlom dlouho nevzrušivě se odvíjejícího dramatu přijde až doslova na poslední chvíli...

Tenhle film má sice Gervaise v hlavní roli, ale citelně tu chybí Gervais v roli tvůrce. Občas se sice podaří navodit tu atmosféru Gervaisových děl a postav, hlavně v závěru, kdy dojde k předem jasné charakterově proměně, ale po většinu času se pohybujeme ve vodách klasické romantické slaďárny, kdy asi tak od třetiny filmu je jasné, jak vše dopadne. Občas se povede nějaký lepší vtip, hlavně v nemocničním prostředí s opálenou doktorkou, ale celkový koncept měl určitě mnohem větší potenciál a prostor pro klasické Gervaisovské vtipy a charaktery.

Město duchů je opravdu nenáročný romantický film, který má předem jasný konec. Během něj se ale každý může zamyslet nad tím, zda existuje posmrtný život. Většina z nás totiž nebude mít Bertrama Pincuse. Co si teda nevyřešíme za života nevyřešíme už možná nikdy. Ačkoli, kdo ví, co je tam dál... I když se člověk přeci jen párkrát zasměje, tak mě vadilo hlavně špatné vyobrazení paradoxu duchů. Sestřička v ordinaci například poukazuje na to, že čekárna je prázdná, ale když se dívá ona, sedí v ní plno neživých. Když se dívá doktor vidí totéž. Problém je asi taky hlavní hrdina, který je možná dobrý komik a hodil by se tedy do podobných filmů s Mr. Beanem a jiných bláznivých komedií, ale v tomto filmu nemá žádné charisma, což dává smysl zpočátku, kdy má charakterově působit přesně tak jak Dr. Pincus působí, ale postupně to trochu problém být začíná. Jinak se od tohoto filmu nedá moc čekat, prostě oddychovka na nedělní deštivé odpoledne.

Po nedávnymAfter Lifesem tohle pouštěl s grandiózní obavou, že si dvě hodiny života vyplejtvam na chujovinu, ale dostal sem úplně pohodovou nenáročnou, ale docela svěží, nepřepálenou, lehce romantickou komedii.Rickyho Gervaisetipuju zbytečně drželi na řetězu, protože vlastně moc často nehláškuje, ale když jo, tak je to Gervaise jak vyšitej a prostě to bylo příjemný překvapení, ideální na čtvrteční večer. U scény kdy Rickymu vysvětlujou, že možná, fakt móóóžná, při jeho operaci mohla nastat nějaká komplikace, sem po dlouhý době nahlas řval smíchy.