Mariňák (2005)

ukázal vojnu trochu inak než väčšina vojnových filmov. Nejde len o akciu, ale hlavne o psychiku vojakov a to, čo všetko si počas služby prechádzajú.
Najviac ma zasiahol koniec, ktorý bol dosť šokujúci a dobre ukázal, aký ťažký môže byť život vojakov po vojne. Film vo mne nechal silný dojem a pôsobil veľmi realisticky.

Dvacetiletý zelenáč Swofford se přihlásí do války, protože jeho otec a děda byli taky ve válce, ale už od začátku vypadá, že tam ani nechce být. Později to stupňuje, když začíná tušit, že ho jeho přítelkyně podvádí a on je uprostřed pouště v Íráqu. Vlastně tam moc akce není. Celou dobu buď jen trénujou, dělaj nějakou blbost nebo mají trest za tu blbost, ale i tak to nebyl nudný film. Poznal jsem všechny postavy a u válečných filmů to není zvykem, ale vrátili se všichni domů. Konec mi přišel hrozně uspěchanej, mohli tomu dát ještě určitě 10 minut, protože tam mi přišlo, že se toho dělo vlastně nejvíc.Jake Gyllenhaaljako vždy úžasnej aJamie Foxxtaky zahrál dobře. Ostatní mi přišli takový nemastný, neslaný. To možná bylo, protože měli všichni stejný vlasy, tak jsem se trochu ztrácel v tom kdo je kdo. Solidní 4*.

Projít si těžkým drilem, zažít buzeraci a ponížení, pochopit, o čem to všechno bude. Pro motivaci a natěšení si ještě připomenout Apokalypsu, takže úplně minout její význam, ale v těch scénách boj přeci je. Přitom ten význam čeká v lehce jiné podobě i na Anthonyho a všechny ostatní. Bezvýznamnost výcviku a celé mise, nekonečné čekání na boj, blouznění v horku a postupné vnitřní rozpadání. Velmi zvláštní vykoupení, snad i pochopení této války, přichází se scénou hořících ropných vrtů. Těch obrazů je mnoho, Roger Deakins se opět činí a Sam Mendes jimi dokáže vyprávět, prohloubit emoce. Stejně jako Jake Gyllenhaal, ve všech psychických rozpoloženích naprosto přesný.

Z nějakého důvodu mě válečné filmy vždycky bavily a asi i vždycky bavit budou. Osobně mámJarheada určitě nejradši. Není to sice klasika jako Full Metal Jacket nebo Apocalypse Now, možná ale právě proto se mi Jarhead tak líbí. Během filmu se vlastně s moc bojem a násilím nesetkáme, je to totiž spíš pohled do života mariňáků - proč narukovali, co celé dny dělají, jejich mentalita a touha dostat ten vysněný kill. Scény s hořícími ropnými plošinami jsou jedny z mých nejoblíbenějších filmových záběrů. Pokud se vám film líbil, doporučuji i jeho knižní předlohu. Anthony Swofford je prostě borec a tento příběh mi přirost k srdci. 10/10

Po jedné Americké kráse už navždy geniální režisérský virtuóz Sam Mendes nemusí nikomu nic dokazovat, může točit zaměnitelná nicneříkající dramata a stejně jeho odkaz bude nesmírný. Jenže když někdo tak moc miluje filmařinu, i když přes téma je pro něj stěžejní forma a vy stejně dostáváte jeden lepší snímek než druhý, nějak není důvod tvrdit, že Sam Mendes nemá divákovi už dál co říct.. Po dvou obrazově čistých dramat z vyšších společností jsme poslání do špíny, na Blízký východ mezi skupinku vojáků, aby představil válečný film, kde nejde o krev ani o akci, Mariňák se dívá na moderní konflikt optikou vojákova myšlení a snaží se tuhle od civilizace odřízlou subkulturu ukázat v lidštější podobě, ne jen jako chodící a umírající zbraně americké vlády.. Uvolněná sonda do pískem a střelivem umouněné duše spolehající se na osobní jistoty, o nichž se přesvědčuje jen vírou. Syrový snímek, kde proniknete do světa a psychózy, jakými se chtěla profilovat Olověná vesta.. Postavy, vojáci, co jsou měsíce cvičeni do akce, která nepřichází, se snaží zabavit riskantními hrami, žárlivostí a posedlostí zprávami z domova, kde mají pocit, že jejich přítelkyně mezitím žijí bez nich.. Mariňák je tak satirou na moderní konflikty, na stále přeceněnou hodnotu vojenského života, který v dnešní době roky trénuje, aby proti němu nakonec stál jen dron.. Skvělí režiséři Vás bez filtru háží přímo do konflitku, vizionáři nepotřebují ani ránu.. Cimino, Coppola a teď i Mendes, takhle válka děsí nejvíc..75%