Spectre (2015)

Práve po odchode z kina som mal pocit, že ma ten film úplne prevalcoval. Spectre je presne ten typ bondovky, ktorá vie spojiť moderného drsného Bonda s klasikou starej školy. A ak patríš medzi fanúšikov Bonda ako nebezpečného, psychicky zlomeného zabijaka so suchým humorom, nie len uhladeného pána s gadgetmi, tak je toto čistá hostina.
Sam Mendes a Daniel Craig tu podľa mňa našli lepšiu rovnováhu než pri Skyfall. Stále je tu psychológia a trauma, ale zároveň sa vracia pocit veľkého bondovského dobrodružstva. Luxusné lokácie, tajné základne, šialené plány, krásne ženy, vlakové bitky, temné organizácie… všetko to tu je, ale podané štýlovo a bez toho, aby film úplne skĺzol do paródie.
Úvodná „one-shot“ sekvencia počas Dňa mŕtvych patrí medzi najlepšie otvorenia celej série. Kamera sa doslova plazí davom ako had v maske smrti a okamžite nastaví tón filmu. Akcia je veľkolepá, ale stále elegantná. A humor? Konečne späť. Nie prehnaný, ale prirodzený a miestami výborne čierny.
Silný je aj casting. Monica Bellucci má síce menej priestoru, ale kradne si scény pre seba, Léa Seydoux funguje ako Madeleine Swann a Christoph Waltz dodáva filmu chladnú nepríjemnosť ako Oberhauser/Blofeld.
Najzaujímavejšie je, ako film prepája Craigovu éru dokopy. Casino Royale, Quantum of Solace aj Skyfall tu zrazu pôsobia ako časti jedného väčšieho príbehu. Nie všetko funguje dokonale a film sa občas snaží naraz držať priveľa línií, ale energia a štýl to tlačia dopredu bez väčšieho zaváhania.
Pre niekoho je to možno príliš „bondovské“, pre iného zas nie dosť klasické. Ale ako zmes starej a novej éry funguje Spectre prekvapivo dobre. Je to Bond s jazvami na duši, ale stále schopný zapáliť cigaretu v ruinách explodujúcej základne a tváriť sa, že má všetko pod kontrolou.

Hodně dobré intro (i když Craig tu vypadá jako ruský agent ještě mnohem víc než v předchozích filmech - to bude asi tím sestřihem). Excelentní titulková píseň. Výborný nový M. Ostatní obsah už slabší, ale pořád ještě ucházející v porovnání s tím, co za film přišel potom. Bohužel musím přiznat, že už tady ten kvalitativní sešup začíná. Je to zhruba v době, kdy odchází skvělá Monica a přichází příšerná Lea. Do té doby všechno dobrý, potom už to začíná jít do kytek. Těch pět hvězd vlastně patří jen té první polovině.

TAkhle - tuto "Bondovku" jsem dlouho odkládal už jen proto, že si myslím, že Craig má do Bonda daleko jak já z Brna na Aljašku. Ale byl ve výprodeji na DVD, tak jsem si řekl, že doplním svou sbírku Bondů. No a teď k filmu. za celý spektákl jsem zaznamenal tak šest akcí, což je na dvouhodinový film sakra málo. Bond někam jde a tam se zamyšleně tváří. Oznámí vdově, že jí zabil manžela a ta jde okamžitě do kolen a dá mu. Pak si nabrnkne fakt nezáživnou holku, která má do Bond girl daleko jak z Brna do Paříže. Navíc to vypadá, že ji jen tahá sebou jako ocásek, protože u Bonda to tak chodí. Když jsem po půlhodině začal u PC vyřizovat maily, bylo něco hodně špatně. Aby si náhodou divák nemyslel, že sleduje nějakou konverzačku na nedělní dopoledne, tak tam pustí původní lajtmotiv z Bonda aby divák obživnul. Chlápek co má spojit tajné služby (proč?) na závěr mává rukama jak Buster Keaton a slátne do propasti. Hodinky vyhodí do povětří celou továrnu. Proč se teroristi obtěžovali s únosem letadel, když stačí blbý hodinky. A hlavní záporák dojatě hledí na vzdalujícího se Bonda, který se svou láskou mizí v mlze... Tvůrci mi sebrali dvě hodiny mého života.

Z Craigovy éry sice ne úplně nejslabší díl, ale slibovaná velkolepost se úplně nenaplnila. Bylo znát, že Mendes už další Bondovku dělat nechtěl a film si tak trochu „odbyl“. Přesto to výsledné kvalitě nijak zásadně neuškodilo. Spectre nabídlo další rozšíření příběhové linie a hlubší vrstvy v rámci celé Craigovy éry. Nejslavnější záporák celé bondovské historie – Ernst Stavro Blofeld – se dočkal svého rebootu a Christoph Waltz ho zahrál s oscarovou jistotou. Nová Bond girl Madeleine v podání francouzské herečky Léy Seydoux byla naprosto skvělá – krásná, citlivá a osobní. Působí jako někdo, kdo se k Bondovi skutečně hodí – ne jen na krátkodobé povyražení, ale na něco hlubšího. S čím mám ale opravdový problém, je titulní skladba od Sama Smithe. Emocionálně přepjatá, textově se míjí s filmem a působí spíš jako jeho osobní výlev než bondovská píseň. Odmítnutá skladbaSpectre od Radioheadby tu seděla mnohem lépe – pokaždé, když tenhle film vidím, si místo oficiální znělky představuju právě tuhle.

„Jste drak plachtící uprostřed hurikánu, pane Bonde.“Upřímně? Skyfall byl skvělý a klidně by mohl být důstojným zakončením Craigovy bondovské éry. Myslela jsem si, že další film už není potřeba, a trochu jsem se bála, jestli se kvalita udrží. Na druhou stranu jsem se na Daniela Craiga opět těšila. Přece jen, jeho verze Bonda mi docela sedí.Klady:Jednoznačně úvodní sekvence. Znělka, titulky i první akční scéna v Mexiku byly naprosto fenomenální. Styl, kamera, atmosféra – to všechno působilo perfektně a já si říkala, že tohle bude stát za to. Celkově první polovina filmu fungovala docela dobře. Akce byla svižná, napětí fungovalo a Bond měl pár skvělých momentů.Zápory:A pak přišla druhá polovina filmu… Bohužel, místo inteligentního špionážního thrilleru se z toho stal překombinovaný akční guláš. Neustálé honičky, přestřelky a souboje, které působily spíš jako povinná bondovská šablona než něco skutečně zajímavého. A největší problém? Hlavní záporák. Odhalení, kdo tahal za nitky, mělo být šokující, ale místo toho působilo lacině a nuceně. Bond si s ním navíc poradí tak rychle a snadno, že to celé vypadalo až směšně. Po tolika letech budování napětí si tahle postava zasloužila něco mnohem lepšího.Spectrenení vyloženě špatný film, ale po Skyfallpůsobí jako velké zklamání.Hodnocení:60 % / 6 z 10 –Povinnost pro skalní fanoušky Bonda, pro mě spíš nutné zlo na cestě k uzavření Craigovy éry. Znovu už si to nejspíš nepustím…(91.)