Les Années lumière (1981)

Mě je hodně sympatické, co se ten film snaží říct a moc rád bych si ho oblíbil, jelikož má nejednu zajímavou úvahu o propojení člověka s přírodou (a zemí/půdou obzvlášť), zvířaty a téměř neuchopitelným přirozeným během věcí, kdy se naprosto vše děje tak, jak má, aniž by se dalo přijít na to, jak přesně. Stařec Yoshka, který je zde v roli určitého "mudrce", se plně řídí tímto přirozeným během a přitom se snaží co nejvíce si uvědomovat svoji propojenost v tomhle "řádu" a žít ji. Zajímat se o jeho styl života začne mladý Jones, který mu chce přijít na kloub, což časem vede k tomu, že se ho začne učit. Něco takto všepropojujícího (navíc napříč věkem, národnostmi, životním zázemím...), až spirituálního a snad i mírně "ezoterického", s velkým důrazem na přírodu, se dá vyvodit i z obsahu a jelikož mi hodně evokoval to, čemu říkám "poetika všeho", tak jsem chtěl právě tenhle Tannerův film vidět jako další. A ano, co jsem od něj očekával, to jsem taky dostal a jasně v něm viděl. A teď už po dlouhém okecávání k tomu, proč s tím mám problém. Zatímco v následujícímV bílém městěvyjadřoval něco podobného Tanner především skrze obraz a gesta, tak vLight Years Awayje tak moc doslovný, až to místy působí banálně a pseudo-filozoficky. Chvílemi to dokonce vychází podobně jak rady nějakého newage guru, které se vzletnými slovy snaží říct ty nejobyčejnější pravdy o životě a ještě s manipulativním důrazem na neomylnost jeho jako Učitele. A bohužel se to tu projevuje příliš často na to, abych dokázal jít s hodnocením výš. Proto mi takyV bílém městěsedlo více, když už to porovnávám, protože tam to dost stojí na náznacích a otevřeném vlastním názoru na každou jednotlivou postavu a její činy. Tady jsou role předem dané a ještě s vyprávěcí strukturou podobnou kýčovitým americkým filmům o podivném člověku s nesplnitelným snem, který na konci umře (často při pokusu o jeho splnění), ale všechny okolo sebe pozitivně obohatí do života, nejčastěji jen v podobě carpe diem. Tanner by jim tady byl ještě blíž, nebýt delších záběrů poetických velkých celků na přírodu a vlastně všechen venkovní prostor, který Jones s Yoshkou sdílí. Tam ta, dejme tomu "poetika všeho", funguje nejlépe, jelikož se vyjadřuje vším, jen ne slovy, kterými se stejně nedá dostatečně ve větší šíři popsat. Škoda ale, rozhodně to mělo na víc... 3*(05.07.2025)

Ten film je chvílemi překotný: veze se po takové té anglo-americké cestě za zasvěcením, kdy vidíte, jak (například) Bilbo Pytlík anebo kdokoliv jiný putuje léta a léta během filmové minuty přes hory a doly oceány, kdy plní během deseti dalších minut namáhavé a neskutečně zdlouhavé úkoly potřebné k prostoupení do kruhu zasvěcenců - jak když lupe lentilky; kde nejsou přílišné pochyby o tom, zda Mistr, který ho bije holí je opravdu Ten a zda hrdina je opravdu povolaný atd. atd. - vadilo mi to velice ve Svaté hoře Jodorowského, to dryjáčnické, komediantské satori pro White Power doplněný o luxusní černošky, vše freshly ze Silicon Valley, kdy pan režisér je ovšemže hlavní zen-zasvětitel; rozeznám tuhle nepravost na hony daleko stejně jako guru Járy, stejně jako hledání vnitřního tygra a samozvané pseudo-psychology, kteří rejžují na gnózi pro střední stav. A vedle mě sedí kamarád a říká: "a vždyť je to pohádka!" Takže fajn - jinak: aby natočil Bílé město, musel Tanner natočit tohle - zde je ještě hodně "chlupů" se scénářem na prvním místě. Tam, kde v Bílém městě stačí hudba a světlo, zde jsou spektakulární krajiny s dvojníkem Treata Williamse z Vlasů (bacha, jde o anglicky mluvený film - francouzskému dabingu se vyhněte!), moudrý, tajemný stařec - zasvětitel, tajemné automobilové vrakoviště uprostřed panenské přírody, zkoušky ohněm, lovci orlů, vše promptně k dispozici - jsou tu popsané ty "stupně" zasvěcení a jejich atributy a je tu taky pevná víra v to, že ty stupně opravdu někam vedou... To už v Bílém městě potřeba nebylo. Dokonce peripetie s ženou, takřka totožná, je tu křiklavější a explicitnější - a překotnější. Asi z toho čouhá i to, že kniha byla dlouhá a nešlo ji redukovat. Začátek mi evokoval Wendersovo Paříž-Texas, ale tam byla už redukce důsledná. A Tanner byl redukcionista a v redukci tkví hodně z jeho novo-novovlnění. Po úvaze dávám navíc čtvrtou hvězdu za bezpodmínečnou spiritualitu.(01.08.2022)

ocenenia :MFF Cannes 1981 -Špeciálna veľká cena poroty(26.01.2013)

Zlatá Palma - výběr(19.05.2006)