Láska shora (2002)

Docela zajímavý a celkem unikátní film. Přišlo mi, že film skoro neměl žádný děj, spíše to byla kompilace různých sekvencí, ale díky prezentaci se na to dalo koukat. Prezentace očividně měla spoustu technických limitací a je zajímavé vidět, jak je tvůrci filmu obešli. Hudba byla skvělá, místy to byly spíše je shluky náhodných zvuků, ale i ty se hodily a dávali filmu jedinečnou atmosféru.6/10

Tohle by chtělo nový žánr - něco jako snový dokument nebo absurdně komentovaný život, protože jen poetika všedního dne, to není přesné, poetika absurdity taky ne... Mně se na tom prostě líbí, že i když to nemá pevný děj - a co mě nejvíc naštvalo, že do toho Brna nakonec nedojedou! - a jde o sled historek jak z Pečeného sněhuláka, případně od Kozuba a spol., nebo pokusů Dejvického divadla o humor (i když tihle asi ne...), tak prostě to má (až na tu poslední půlhodinu) naprosto kouzelné scény, kdy jsem se nechal unášet kamerou, komentáři mimo obraz a samozřejmě naprosto geniální muzikou s občas vynikajícími texty. Jen je to prostě dlouhé - tohle je takový spíše televizní formát na kratší plochu, ne na celovečerák, a takových 70 minut maximálně (maximálně!) by tomu stačilo. Ono je to z ranku takových B-City (seriál kdysi točil Honza Kratochvíl pro ČT), prostě absurdně zábavných historek z reálných míst podaných nereálnou optikou, což mne baví na ploše 30 minut jednoho seriálového dílu, ale v celovečeráku je to prostě únavné.

Opojné. A naprosto originální. Dospět ke kráse skrze krásu a dokonalost, to zavání byznys plánem, ale dospět k ní přes chyby, vady a nedostatky všeho druhu, to by mohlo být umění..? Samotného mě to překvapilo. Po Nic proti ničemu jsem Petru Markovi nebyl příliš nakloněn a hodně jsem pochyboval o jeho kvalitách. Ony ale reálně existují a já se mu tímto v duchu omlouvám.

Film o prirodzenosti vo filme, ktorá z hercov robí skutočných ľudí. Ináč tak trochu Jim Jarmusch alebo Wim Wenders wannabe experiment s jemne filozofickým scenárom. Ale čo na tom, ten, komu sa trafí do vkusu a zmyslu pre humor, by mal byť spokojný. A originalita už aj tak prestáva existovať, tak netreba byť na ňu zbytočne náročný a vysadený.Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s romantikou).

Sledovat tento film je plýtvání časem. Příběh zde nenajdete, nelze pochopit záměr autora, film vypadá, jako by byl natočen na Orwo a sestříhán maximálně nůžkami a lepidlem. Téměř každý amatérský záznam svatby či dovolené je kvalitněji natočen a pro diváka působí srozumitelněji. Podtitul road movie znamena, ze se hlavni hrdina bude ctvrt hodiny blabolit pred hlavni hrdinkou v zaparkovanem ukradenem vozidle.
Největší zděšení čeká v závěrečných titulcích (v úvodních jsem jej přehlédl) - film byl dotovan ze Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Proboha, proč??