La maldición de la Llorona (1963)

Málo známy klenot z mexických hororových dielní, ktorý bez váhania radím medzi najlepšie horory z obdobia 60. rokov čo som mal doteraz možnosť vidieť. Pozoruhodný je najmä výrazný hororový aspekt tohto filmu, umocnený dobre vystavanou atmosférou a na svoju dobu skvelými maskami. Počas scén, v ktorých hrá prím čarodejnica človeku aj dnes nabehnú zimomriavky, dokážem si preto predstaviť, ako intenzívne museli vplývať na dobové publikum z počiatku 60. rokov.

Ďalší z čiernobielych kvalitne natočených filmov. Tento príbeh je inšpirovaný M.Bavom, lebo začiatok sa dosť podobal na jeho vynikajúcu Maschera del demonio. Temnou krajinou sa hnal kočiar a takých podobných scén tu bolo viacero. Potom sme sa zoznámili so zohaveným sluhoma z domom, z ktorého išiel strach a tam prichádza neter s manželom a zisťujú, že tu nie je niečo s kostolným poriadkom. A je tu i všade prítomná kliatba. Veľmi sa mi páčili tie strašidelné kulisy a aj podzemné priestory. Masky boli na vysokej úrovni a tie čierno čierne oči tej ženy boli dosť posobivé a zároveň mrazivé. Hudba bola taká na akú som pri gotických hororoch zvyknutý. Aj s tými všelijakými zvukmi, nemôžem tomuto filmu nič vytknúť. Aj tá efektná hmla,ktorá sa plížila po tej temnej krajine bola silno atmosferická. Poslednej dobe sa mi dostalo do povedomia viacero veľmi kvalitných Mexických filmov z tohoto obdobia a začínam im prichádzať na chuť a teším sa na ďalšie stretnutie s touto krajinou.

Snímek kráčející jak ve stopách Hammeru, tak italských gotických horrorů. Jistě ho ale neovlivnily klasické snímky A.Margheritiho uváděné Karlosem80 vzniklé o rok později, ledaže by tvůrci viděli do budoucnosti. Žena s očima černějšíma než noc držící mohutné psy (ano, připomíná daleko krásnější B.Steelovou z Masky démona), mrtvý les znetvořených stromů, mlha, úplněk, táhlé vytí, kočár, koně se plaší... Dávné prokletí, které chce zlomit tajemná žena, jejíž neteř s manželem přijali pozvání, má být naplněno. Podzemní místnosti, chodby, pavučiny a probodnutá mrtvola v kole. Zatímco Amelie postupně zjišťuje, proč byla pozvána, její teta chystá vše na vzkříšení temnoty. Výborná šerosvitná kamera, úderná orchestrální hudba a konec inspirující se dozajista v Cormanově Zániku domu Usherů (1960). Ledacos by mohlo vzbudit úsměv - gumoví netopýři, psi, co místo, aby oběti trhali, je přátelsky olizují (to Fulci jinak ukázal prokousnutí hrdla), až příliš kašírované kulisy i poněkud odbytý model strašidelného domu. Jenže jako celek je tohle pravé ořechové pro milovníky starých gotických horrorů, co rádi drobné maličkosti přehlédnou.

Parádní ukázka toho, jak má vypadat správný gotický horor. Tentokrát z Mexika a silně inspirovaný Maskou démona. Budiž důkazem už samotný začátek, kde uprostřed mrtvého lesa stojí Plačící žena se svými zabijáckými psy a hladově čeká na blížící se kočár. Po solidním masakru se přesouváme na starobylou usedlost, kam přijíždí mladá žena s mužem, aby navštívila svou podivnou tetu. Tady už to jde podle klasického mustru. Přivítá je zohavený sluha, z domu se ozývají strašidelné zvuky, teta si schovává ve sklepení mrtvolu a samozřejmě nesmí chybět rodinné prokletí. Snímek má pár masařek (nepřesné odrazy v zrcadlech, útočící netopýr a mrtvola zavěšená na provazech), ale ty, po přehlídce nádherného vizuálu a působivé atmosféry, brzy vyletí oknem. Skvělý kousek ze staré dobré školy.

Nádherný kúsok z Mexika.Stará kliatba,čarodejníctvo,bezchybná atmosféra.Asi jeden z najlepších filmov mexickej horrorovej klasiky.Všetky scény sú natočené v noci,perfektná strašidelná hmla,dookola akoby mŕtvi les.Je to presne tento druh filmu,ktorý sa vám zaryje hlboko pod kožu.Dementná Selma ma neskutočne studený a šialený pohľad,pohľad na ktorý sa nedá zabudnúť.Útok démonických psov na policajtov je tiež hodne desivý.Takže nakoniec,je to jednoduché,ale majstrovské dielo o hrôze.Muchas gracias,Mexico!