Kundo: Čas pomsty (2014)

Snímek měl pro mě podobnou přístupnost jako jeho současník상의원(Královský krejčí), snad pro minimální znalost korejské historie, snad pro množství postav, počáteční nejasnost motivů a snad pro jednoduchý těžce rasistický fakt, že hlavně zpočátku je těžké všechny ty šikmooké figurky rozlišovat - i vzhledem k jejich množství. Silný vizuál a výrazné kostýmy mi však brzy pomohly v orientaci jak v protagonistech, tak (celkem) i v jejich motivacích. 군도 : 민란의 시대 (Kunda sem, Kunda tam) tak vykrystalizoval v poměrně zajímavý a (naštěstí) jednoduchý historický akčňák s neskutečně cool (a kýčovitou, ale to mám v kundě) bojovó choreografií a skvostnými scénami. Mimo dobrodružství a akci to však jen těžko nabízí něco víc. Ze záporáka jde respekt. Scéna s kulometem u mě film povýšila.  Nemyslím si však, že mě Jižní Korea přesvědčila, abych se více o její historické filmy zajímal, byť třeba v sociálních dramatech (jasan! Především kvůliDžun-ho Pongovi[či jak to skloňovat], ale třeba kParkověKomorné [아가씨] mám též silné pouto) to neskutečně válí.

„Proletářští rýžožrouti spojte se, korupčníci z dynastií třeste se!“ Vpravdě revoluční film. Univerzálně. Milovníci taekwonda a kung-fu si užijí stovky kopů, gurmáni sto receptů na přípravu rýže a revolucionáři místo Che Guevary obléknou triko s plešounem Dolmuchi. OKÉNKO MÍSTODRŽITELE:[][]Ano, chyby se staly. Například ta s desetinnou čárkou [0,5 ≈≈ 5]. Uložit farmářům povinnost odvádět místo poloviny úrody pětinásobek toho co sklidí, to mohlo i v nevzdělaných rolnících vzbudit jisté obavy, zda letos splní kvóty. Ale kvůli chybičce hned revoluce?![][]Korupce a hladomor, rýže nad zlato, zhrzený levoboček a msta napůl seškvařeného řezníka. K pomstě mu dopomáhej Budha i baculatý bijec Dong-seok Ma, přidat se může i šedý Alibaba a 40 loupežníků s třistaletou tradicí spravedlivého zbojničení napříč krajinou i dynastiemi. V epickém závěru jsem fandil charismatickému záporákovi. Jo-yoon bojoval jen jednou rukou a v druhé chránil zavinovačku s miminkem. Zkrátka frajer.

Nikdy by mě nenapadlo že Čapkovo mistrovské dílo, Povídání o pejskovi a kočičce, bude mít takový vliv na Korejskou kinematografii. Úplně to vidím před očima. Scénárista začne číst příběh s dortem, v polovině upustí knihu na zem a se slovy „Milosrdný Buddho, že mě to nikdy nenapadlo“ začne psát scénář do kterého přidává samé dobré věci. Těch dobrých věcí ze všech možných, žánrově a tematicky kompletně odlišných filmů je tu fakt ranec. Škoda jenom že pohádku nedočetl. Pak by mu totiž došlo že výsledek nebude stokrát dobrý film, nýbrž totálně schizofrenní mišmaš, kterému se po většinu času nedaří udržet jednotný tón ani od začátku do konce scény a ve kterém hlavní hrdina jen tak z prdele vytáhne kulomet a vy to máte bez otázek přijmout. Chvilku je to Robin Hood, pak wuxia, pak western, pak Dannyho parťáci, pak nevím a pak Tarantino. Přidejte zabijáckou stopáž a z mého pohledu naprosto nepochopitelný casting (osmnáctiletého hlavního hrdinu hraje čtyřicátník) a výsledek je skoro nekoukatelný film. Dvě hvězdičky dávám za poměrně dobře zvládnutou vizuální stránku ale víc nic.

Epické, vizuálně působivé. Korejské historické dobrodružství sice vypráví v krapet pomalejším tempu, ale o to víc s citem a patřičným tahem na branku. Z počátku lze v příběhu okamžitě poznat motiv Robina Hooda, ale jinak se spíše dává najevo pocta režisérovi Akiru Kurosawovi. Jako příklad lze uvést třeba scéna útoku na vesnici, známá z filmu 'Sedm samurajů' (1954). Námětově se samozřejmě jedná o klasický boj za spravedlnost a pořádek, což u takovýchto filmu není nic neobvyklého. Ale protože takovýchto filmu převážně z hongkongské produkce vznikla už skutečně přemíra, korejští tvůrci se nenechali zahanbit a vytvořili vizuálně dokonalý filmový skvost. I snímek 'Tygr a drak' bledne závistí a to se chlubí filmovou cenou Oscarem. Kulisy, kostýmy, výprava, jednoznačně pecka. A týká se to i akčních scén soubojů, které doslova a do písmene vypadají jako balet. Zádrhele ve scénáři zkrátka nahradí vizuální stránka obrazotvornosti a zábavnosti. Ano, ani smysl pro humor nechybí, čímž je všemu učiněno za dost. Korejský historický blockbuster se všemi svými klady i zápory po divácké stránce dokáže navnadit na aspekt dobrodružství, smyslu pro romantičnost a filmového zážitku.

Hlavnú postavu 18-20 ročného mäsiara hrá herec, ktorému vtedy bolo 36 rokov a s bradou a bez vlasov vyzeral na 40... To isté s hlavným záporákom, no u toho to aspoň vďaka tomu, že bol jediný dohladka oholený až toľko nebilo do očí... Keď už nevedeli zohnať mladších hercov - tak aspoň nemuseli hovoriť o veku postáv, ktoré hrali...
Tiež neviem ako pred koncom prišiel ku tomu guľometu - ale keďže som už pri konci druhej hodiny neudržal pozornosť na 100% - možno som to iba prehliadol...
Inak film veľmi dobrý...