Avengers: Infinity War (2018)

Absolutní vrchol, ke kterému se DC nikdy nepřiblížilo a MCU na něj už nikdy znovu nedosáhlo. Zopakoval jsem si po osmi letech a stále to tam je. Husí kůže, úžas, epická rozmáchlost, humor i emoce, vše měrou vrchovatou. Všechny ikony pohromadě, každá chvilku tahá pilku a přitom jim to pořád skvěle ladí, nepřekáží si, spíše se doplňují a jedou v tempu téměř neuvěřitelném. A do toho všeho nakráčí možná nejlepší padouch, který se kdy v komiksových vesmírech objevil. Nelítostný krutý ničitel, přesto v některých momentech překvapivě lidský. Ten kluk ve mě po celou dobu křepčil nadšením, ať už se mluvilo nebo konalo. A ani tentokrát nechyběly slzy, když mi ti parchanti ve srdceryvné scéně definitivně a nevratně zabili oblíbenou postavu. A to finále působí stále stejně monumentálně a neobyčejně emotivně, i když dnes už vím, že nebude tak zle.

První část a zároveň odAvengers: Age of Ultron (2015)se tým Avengers rozrůstá docela dost a taky se rozděluje což je samozřejmě z událostiCaptain America: Občanská válka (2016)tak Iron Man je ve vesmíru a Kapitán Amerika na zemi vlastně nejhlavnější postavy který se přidali tak je Black Panther, Spider-Man a Doktor Strange potom tam je celá armáda Black Panthera a velký souboj, Nejsilnější záporák Thanos chce najít všechny kameny nekonečna a najde je luskne a je to v pr.... , samozřejmě je to první část a ta se za mě povedla, Avengers: Infinity War dávám 9,5/10.

Avengers: Infinity Warna mě působil hodně těžce a temně a vůbec ne jako klasická marvelovka. Všechno má váhu, dialogy, ticho i rozhodnutí a některé momenty fakt bolí. Film je dravý, emotivní a místy dost nepříjemný, ale právě to ho dělá silným. Nečekáš, že všechno dobře dopadne, a to mě hodně bavilo. Má skvělý rytmus, ví kdy zpomalit a kdy tě úplně semlít. I po letech má pořád obrovskou energii a silný vibe. Hlavně ve mně zanechal pocit, na který se nedá zapomenout. Dávám5z5hvězd.

A přitom prostě stačilo hned na začátku poslechnout Visiona a zničit ten žlutý šutr a všichni byli v klidu. Nebo stačilo hned na začátku poslechnout Thora a zničit ten zelený šutr a všichni byli v klidu. Ale já mám radost, že se to nestalo, protože můj hrdina vyhrál alespoň v tomhle filmu. Rovnováha byla nastolena. Aspoň na pár let. Avengers opět řeší klasickou otázku: Stojí život jednoho dítěte za smrt miliard lidí?? Jasně, že ano. A důvod je prostý: Pravdu máme my a bude po našem, i kdyby to znamenalo armagedon. V tomto ohledu nám Avengers dokonale "nastavují zrcadlo". Takže tak. Asi takový odkaz si odnesou děti, které na tento film půjdou. Nebojte, neodnesou. Na tenhle film se nechodí přemýšlet:-)

Jo, tohle bylo hodně cool. Po delší době jsem dostal chuť na komiksovky a doháním Marvel resty - jsem s nimi již od prvního Iron Mana, kterej mne dostal už tehdy, na své první marvel kino v létě 2011 s Kapitánem Amerikou vzpomínám dodnes moc rád a užil jsem si na velkém plátně i jiné a vlastně ani moc nelituju, že jsem nedával všechny, co se do kin sypaly, protože bych se toho možná "přejedl". A tak teď jedu chronologicky snímky, co mi chyběly až jsem se dostal sem a musím říct, že si to zase celkem užívám a po druhých Strážcích Galaxie jsem se podruhé za krátkou dobu fakt hodně bavil i zde - nemám v podstatě co vytknout - dostal jsem víc, než bych vůbec čekal a dávám naprosto zasloužených 9/10 s tím, že si po krátkém odpočinku dám Endgame s fakt velikou chutí.