Krvavé housle (1998)

Mistrovský nástroj vyráběl v očekávání narození svého syna. Matka i dítě ovšem zemřou při porodu, houslařský mistr nástroj s manželčinou krví smíchanou s lakem dokončí coby poctu dvěma ztraceným duším. Housle si vybírají svou daň i v následujících staletích. Pokaždé je má v ruce někdo jiný, v různých koutech světa, vždy s jiným příběhem i osudem. Nad vším se klene rozmanitý hudební doprovod skladatele Johna Corigliana, zatímco režisér Francois Girard udržuje kouzelnou dřevěnou skříňku neustále v pohybu, a to od její výroby v roce 1681 až po montrealskou aukční síň v současnosti. Mezitím sledujeme intriky, vášeň, sex i smrt a spoustu flashbacků a postav, ke kterým si nestihneme vytvořit vztah. Svoje kvality to má, ale místy je to příliš akademické a nevtahující. Výsledek pozornost diváka nakonec udrží, vracet se k němu někdy v budoucnu ale nehodlám.

Spoilery. Nejako mi uniklo, čo tie úbohé husle spravili, že si zaslúžili takú neblahú povesť. Áno zomrela manželka ich autora, ale to sa stalo ešte pred ich dokončením. Ďalšia mladá obeť s chatrným zdravím a to je tak všetko. To je na slávne krvavé husle dosť slabý výkon nato že v kláštore strávili storočie.  Ani v komunistickej Číne zrejme neboli jediným nástrojom, ktorý svojho majiteľa priviedol do nešťastia. Veľká škoda že film nevyužil potenciál tak skvelého námetu.

husle... moje .. husle ... ach ... držať ich v rukách a zahrať si na nich čo len ... "jedna ruža dve ruže" .. pekný príbeh ... scenáristicky a režijne veľmi fajnovo riešený so zaujímavými hercami. Mimochodom S.L.Jakson pôsobil veľmi efektne jeho vysoká troška schudnutá postava elegantný ležérny pohyb ... gestá .. zdá sa že mu tento vek viacej pristane, a dobre sa zhostil aj svojej role (druhý "päťkový film s Jacksonom ... hihi). Pochvaľujem aj hudbu.. ktorá pri takomto filme samozrejme nesmela chýbať.

Předně - obsah hloupě a nešťastně vyzrazuje tajemství houslí, ke kterému se má divák postupně dostat. Jeho odhalení čeká až na konci snímku, jenž pozvolna plyne a skládá se jako mozaika. Kamera snímá nádherné obrazy, často precizně komponované (třeba kuchyně s vědmou nebo klášter) a aranžované. Čarokrásná hudba (pokud nemáte rádi housle, pak vás asi mine) se vine jako zlatá nitka podivuhodným příběhem o nástroji, jehož budoucnost předpověděly karty. Spíše než povídky sledujeme drobné příběhy těch, co se s houslemi dostali do styku. Velmi se mi líbila vášnivá scéna milování se Fredericka s Victorií společně s houslemi a přirozenou nahotou, co nemůže urazit ani největšího puritána. Jinak i český název zbytečně prozrazuje příliš.....

Leporelo příběhů roztažené přes několik staletí a několik kontinentů, přičemž spojující nitkou je jeden mistrovský nástroj. Pokud máte rádi historii a klasickou hudbu, tak si to opravdu nenechte ujít - děj příjemně meandruje, plynule proplouvá mezi jednotlivými pasážemi, celkovou kompozici doplňuje procítěný soundtrack a vyvážené herecké výkony, vše uzavírá elegantní coda. Naprostá spokojenost.