Kráska a zvíře (1946)

Čas od času může být příhodné jen tak vypnout, nad ničím nepřemýšlet a nechat se unášet zasněným a kultovním filmem, který svým příběhem i stylem vyprávění doslova pohltí.Kráska a zvířeje mimořádné surrealistické filmové dílo, žánrem romantická pohádka pro dospělé. Zvíře je opravdu děsivé, živé ruce vyčnívající ze zdí a držící svícny nahánějí hrůzu.Excelentní filmová báseň.

Původní francouzská adaptace. Zpočátku hodně upovídaná. Interiéry strašidelného hradu jsou plné působivých prvků (lidské ruce se svícny, otáčející se hlavy v krbu...). Podobně jako v disneyovském zpracování se zvíře Krásce ukáže prakticky hned(usuzuju, že snaha nedat se poznat je charakteristická pro české inscenace). Ta aspoň úlekem omdlí, zatímco její táta se předtím zvířete vůbec nelekl a nebylo mu divné, že mluví s netvorem. Hodně zvláštní mi připadalo, že ho Kráska oslovuje prostě „zvíře“ („la bête“). Zapamatuju si scénu, kdy mu ona dává napít z dlaní. Celkové hodnocení filmu sráží zcela nepřesvědčivý závěr, navíc je zde úplně zbytečná zápletka s klíčem. A neuvěřil jsem ani tomu, že by Kráska ke zvířeti něco cítila – ona ve filmu vlastně všechno dělá kvůli druhým.*spoiler*Obětuje se kvůli tátovi, zůstává doma déle kvůli sestrám, vrací se na hrad z lítosti a snad jen v jediném okamžiku prozrazuje svoje vlastní touhy, totiž koho skutečně milovala – ale odepřela si ho opět kvůli otci. | BTW: Sestra Krásky dostane v úvodu od Maraise dvě spencerovské rány do tváře.

Rozprávka, ktorá sa postupne mení na romanťárnu a ten záver s výmenou postáv i lietaním je - ako to povedať - bizardný a pre mňa ťažko spracovateľný. Rozprávková predloha má sama o sebe zaujímavý dej, nie je nutné ho takým spôsobom kaziť. Pritom začiatok ma namotal - skvostná hororová atmosféra i nápad so "živými" rukami namiesto služobníctva boli veľmi fajn. Maska netvora tiež, aspoň na vek filmu, obstála.

"Deti veria, že ruky ľudskej beštie budú dymiť, keď zabije obeť."Toto spracovanie slávneho rozprávkového príbehu mi nepripadá až také výnimočné, snáď s výnimkou hudby a pár veľmi pôsobivých scén zo zámku. Predovšetkým mi vôbec nesedí ten hrozne teatrálny a rozjarený spôsob herectva. Celý film pôsobí veľmi umelo, strojene, dialógy sú často až banálne, jednoducho čas k filmu nebol príliš milostivý. Film zachraňuje až jeho skvelá fantazijná zložka (napr. spomínané scény zo zámku), veľmi pôsobivo umelecky stvárnená. Tu vidím, kde asi čerpal inšpiráciuByl jednou jeden král... (1954)(zázračné objavenie sa hrdinky pri posteli otca:"Je toto sen?"), či aj ďalšie české rozprávky. Za zmienku ešte stojí mladý Jean Marais v jednej z jeho prvých významnejších rolí. Inak, keď som videl tú premenu zvieraťa na človeka, pochopil som povzdych Grety Garbo ("Vráťte mi moje zviera!"). Jean Marais proste nebol podľa môjho názoru žiaden krásavec. Ale to nechám skôr na posúdení dám. Zaradené v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.

Moc ráda jsem si nazula pohádkové střevíčky a nechala se unést.. Nebylo to vůbec složité, tohle zpracování klasického příběhu o Krásce a zvířeti měl v rukách Jean Cocteau a Jean Marais.. Kdo se nebojí popustit uzdu fantazii, bude se královsky bavit,
zachrání svého otce, nechá se učesat neviditelnýma rukama, posloužit nepřítomným služebnictvem, odhalí ve zvířeti dobré srdce a časem najde i lásku.. Pak už zbývá opravdu jen vzlétnout.. Nádherné filmové pohlazení..