Hoří v Paříži? (1966)
Sledovat Hoří v Paříži? online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Hoří v Paříži?
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Výrobu filmu zaštítila americká společnost Paramount Pictures, ale hlavní osobností u vzniku filmu byl významný francouzský producent Paul Graetz, nositel Řádu Čestné legie, který však zemřel náhle na infarkt hned v počátku natáčení. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Film nezískal sice žádná ocenění, ale ve dvou kategoriích byl nominován na Oscara, skladatel Maurice Jarre byl nominován na Zlatý glóbus za hudbu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později. René Clément se pak již nikdy do podobně ambiciózního projektu nepustil, mimo jiné proto, že z hlediska finanční návratnosti film rozhodně nesplnil vkládaná očekávání.
Témata
Obsazení
Trailer
Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (37)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Jeden z najlepších vojnových filmov všetkých čias. Hrdinskosť tu nie explicitne daná, ako tomu je pri niektorých hollywoodskych filmov podobného typu. Hrdinovia tu nie sú nadpozemskí, ale obyčajní ľudia, a celý snímok je "sivým pohľadom" na Parížske povstanie, nie čierno-bielym (sama farebnosť snímku je čiernobiela...), ako by sa možno vyžadovalo. Francúzi na seba nenahliadajú ako na tých, čo mali zvíťaziť, ale na tých, čo si zvíťaziť zaslúžili. A je nutné povedať, že si to aj v skutočnosti naozaj zaslúžili. A vykreslenie von Choltiza nie ako toho zlého, ale ako toho, čo len stál na 'zlej' strane konfliktu je nielen skvelé, ale dokonca to bolo nutné. Keby aj dnes mali vojnové filmy rovnaké čaro, tak by opäť boli pre filmových divákov atraktívne. 110%
Zdroj: ČSFD.cz (2025-07-08)O existenci tohoto filmu jsem dlouho neměl tušení. O to více a příjemněji mě překvapilo, že vedle Nejdelšího (a následně i Nejkratšího) dne, Bitvy o Midway nebo Příliš vzdáleného mostu vznikl ve francouzsko-americké koprodukci a pod francouzským režisérem (!) srovnatelně velkolepý a výpravný film se stejně hvězdným obsazením. Takže vedle Delona a Belmonda (kteří tu mají dokonce společnou scénu, což pro mě bylo další překvapení!), Montanda, Cremera, Cassela, Piccoliho, Trintignanta, Signoretové, Fressona, Riche a Lonsdala jsou zde ke spatření Spartakus, Občan Kane, Norman Bates z Psycha, Goldfinger nebo Nšo-či. A nevzpomínám si na žádný jiný válečný film, točený přímo v pařížských ulicích. Působivý byl i barevný závěr. Zatímco do čs. kin se tento snímek nikdy nedostal, na západě se promítal i ze 70mm kopií. Uvidíme ho někdy v Krnově?
Zdroj: ČSFD.cz (2024-12-07)Clément si tentoraz zobral veľké sústo. Vojnový veľkofilm so všetkým, čo k tomu patrí, hlavne so skvelým hereckým obsadením, aj keď máloktorá z hviezd tu dostane viac ako 5 minút. Takže tu nemáme žiadnu hlavnú postavu (ak, tak by ňou mohol byť nemecký generál Gerta Frobeho), množstvo malých postáv, celé je to také nesúrodé, ani vojnové scény nie sú nič extra, navyše prekladané dobovými zábermi. Coppola neskôr dokázal písať lepšie scenáre.
Zdroj: ČSFD.cz (2023-01-06)Nedoceněný film plný hereckých hvězd a ukazující, jaké štěstí měla Paříž na rozdíl od takové Varšavy. Také ukazuje, jak se tzv. "odboj" rval o moc a pozice, o důležitost a budoucí slávu a pozice. Moc lichotivé to nebylo. Také některé herecké výkony byly možná na svou dobu dobré, dnes působí amatérsky a uměle. Co si zasluhuje ocenění, že Němci tu jsou vykresleni jako hajzli a těmi také po celou dobu války byli. Dnešní "omlouvání" a rozdělování na nacisty a hodné Němce je směšné. Pro techniky si všimněte těch plynových válců na střechách aut-benzín nebyl. Nejhorší je ta tupost ideologie Němců, kteří nepochopili, že dávno je konec a jen zbytečně umírali lidé. Film se snažil ukázat i ty "obyčejné" hrdiny své doby, kterým se památníky nestaví. Doplněno skutečnými historickými záběry vzniklo dílo, které sice ve válečné kinematografii není převratné, ale zapadá do celkového obrazu o válce, která byla odporná a zničující. 75%
Zdroj: ČSFD.cz (2021-11-29)Honosne obsadené vojnová dráma v boji o záchranu Paríža, aj keď tie najväčšie hviezdy majú iba pár štekov. Zlyháva však v totálne premrštenej stopáži, v ktorej priestor dostáva predovšetkým domáci odboj aj so svojim skupinkovaním a historickými postavami, ktoré divákom neznalým francúzskej odbojovej histórie toho veľa nepovedia. Žiadne hlavné postavy, len veľké množstvo malých a menších. Mínusom sú aj dobové dokumentárne scény, ako keby chceli tvorcovia na niečom ušetriť. Aj preto bude film hodnotný predovšetkým pre vojnofilov.
Zdroj: ČSFD.cz (2021-11-11)Pas