Konec sázek (1997)

Od Chabrola jsem viděl už docela hodně filmů a tak nějak jsem jeho filmy bral jako jistotu, že mě určitě nezklamou. Tohle je ovšem úplně něco jinýho, než bych od Chabrola čekal, a moc mě to teda nenadchlo. Hlavní dvojice tam rozjíždí nějaký podvůdky a je to docela zábavný, ale postupně se to začne celý zamotávat a já se nějak začal ztrácet v tom, kdo na koho vlastně šije podraz. Navíc se mi všichni stihli tak zprotivit, že ve finále mi bylo úplně jedno, jak to s nima dopadne. Korunu pak tomu nasadil závěr filmu, kde se to teda nějak rozmotá, ale působí to jako deus ex machina.40%

Kdo má rád Chabrola, francouzský šarm, nenucené umění žít, jemný humor (např. jak ústřední dvojici považují za obsluhu, jak Belgičan v baru řekne: whisky a chipsy, etc.), ten si pošmákne. I slabší Chabrolovy filmy jsou po řemeslný stránce velmi slušný. Je to natočené lehkou rukou, je to milý, byť nikoli zásadní film. Tempo je pomalé, což je v pořádku, tohle není žádný fast food. Ústřední dvojice je dobře obsazená, jako tým fungují, vydařené jsou i vedlejší postavy. K tomu nádherný prostředí Sils Maria, kde tvořil velký Fritz Nietzsche, a nádherná Isabelle Huppert. Ta představuje francouzskou aristokratickou krásu v nejčistší formě, o jaké si např. plebejské emerické hérečky mohou nechat jen zdát.

Koncept: "trochu ukradni, ale tak aby okradnutý nič nezistil a nič zásadné mu nechýbalo" bol použitý aj vo filme Kena Loacha "Anjelský podiel". Tam však išlo o šancu takýmto postupom vymaniť sa z večných potýčok, bitiek a celkove zo života točiaceho sa okolo mizerne platených brigád a drobných zlodejín. Švindeľ ponúka čosi trochu iné. Zabehnutá dvojica: starší muž a koketujúca žena oberajú mierne pripitých šťastných výhercov v kasíne, ktorí uveria snu, že popri trafení čísla v rulete, trafili vzápätí niekoľko posteľných čísiel s flirtujúcou zvodnicou na hotelovej izbe. Vydarený párik, obrážajúci najrôznejšie profesné konferencie (zubári, architekti a pod.), sa takto živí už niekoľko rokov. Vidina bezprácneho obrovského zisku, spočívajúceho v ukradnutí kufru plného bankoviek im však takmer doláme väzy. Spoločnou črtou oboch filmov je upozornenie na neúmerné hromadenie ziskov u tých, ktorí si ani nevšimnú, keď im zo zisku zmizne toľko, koľko iným vystačí na bezproblémové prežitie.

Od začátku čekáte klasický mustr o podvodnické dvojici, který baví svými promyšlenými ale i improvizovanými akcemi. Tenhle pocit vás opustí po prvních deseti minutách a pak už sledujete zmatenou romanticko-nicovou story, ve které se nedokážete dobře zorientovat. Kdo koho se vlastně chystá podvést? Děj bloudí, až zabloudí do Karibiku, kdy už je vám vlastně jedno, kdo koho a jestli napálí. Škoda, začátek se zdál na víc.

No u mně je blbý, že pokud jsou ve hře prachy a jedná se o podrazy a v kolektivu je ženská, mám nevím proč jasno, kdo asi udělá tan záverečný podraz, ale tahle francouzská pohodička si se mnou strašně hezky hralá a pokaždý svítíla baterkou jinam, a tím se vytvářela taková správná podrazácká atmosféra, kde člověk za chvíli opravdu neví, kdo na koho hraje levou, fakt jsem si chvílema připadal jak v českým parlamentu. Vidět po delší době Michela Serraulat potěšilo a Isabelle je prostě pusinka.