Příběh gangstera: Nástup k moci (2007)

Nekompromisní gangsterka, kde tvůrci nešetří násilím a brutálními efekty, což poměrně zásadním způsobem definuje celý film, jako celek je to ale takové skutečně na hraně lehce nadprůměrné až jen průměrné podívané, kde mi ne vše úplně sedělo. Zpracování filmu je každopádně velmi autentické, syrové a bezprostřední, což vytváří vážně působivou atmosféru a výrazný vizuální styl. Zápletka se pak odehrává doslova ve zběsilém tempu a disponuje mnoha pozitivními prvky, problém ovšem je, že přítomný obsah, aby mohl skutečně fungovat, by vyšel tak na desetidílný seriál, jenže tvůrci to celé byli nuceni zcvrknout do dvou hodin, takže je to po většinu času ořezané na opravdu jen to nejnutnější, a častokrát ani to ne, a ve výsledku se tak jedná jen o takový rychlovzestup jednoho týpka mezi gangsterkou elitu, aby se ale divák dozvěděl něco víc jak o postavách samotných, tak třeba jejich motivech, tak to neexistuje, většina figur a jejich činů tu tak jen prosviští, a nazdar, jede se dál, o nějakých jejich motivech a následcích pak ani vidu, ani slechu, čímž chci prostě říct, že celý ten příběh je podán tak moc zrychleně, že ve výsledku není pro diváka až tak podstatný a zajímavý, a tak z toho vlastně zůstane pro publikum zajímavý jen sled toho zmiňovaného násilí a zábavných dialogů, obsahující především výraz ,,fuck” na sto způsobů. Samotné postavy jinak zajímavé a výrazné jsou určitě, i když se vesměs jedná o primitivní psychopaty a sociopaty, o tom to ale je, takže za to jasný palec nahoru, herecké obsazení lze též označit za velmi osobité a poutavé, a nestydané kočky pak počítám jako velmi příjemný bonus, no a co se týče onoho násilí a brutality, tak to je jízda, kterou nelze ignorovat a která to celé skutečně odlišuje od ostatních podobných produkcí. Rise of the Footsoldier je zkrátka taková hodně ze řetězu utržená gangsterská divočina, které sice určitě chybí nějaká pevnější dějová kostra a zkušenější tvůrčí ruka, nicméně pobavit a zaujmout dokáže rozhodně i tak.

Rozpačitě pojatý snímek, jehož děj rozpadající se na fragmenty nemá šanci pořádně vtáhnout - díky epizodičnosti totiž postrádá jakékoliv napětí. Herecké výkony jsou jednotvárné a postavy do jednoho nesympatické, takže ani není komu fandit. Jedinou devizou tak zůstává jakási až dokumentaristická autenticita syrového zobrazení brutality anglických chuligánů a následně gangsterů... 50%

Film plný násilí, brutality, mlácení, vraždění a krve, sledující vzestup jednoho drsného chlápka z fotbalového chuligána na mafiána. Chlápek, který na začátku působí jako strašný drsňák, ale postupně jej nahradí jiní, mnohem horší chlápci.DĚJ: Carlton Leachzačíná jako fotbalový chuligán, pak pracuje jako vyhazovač v nočních klubech, ochutná extázi a postupně se dostává do světa obchodu s drogami. Spolu s kamarádyPatem, Craigem a Tonym Tuckeremse propadají hlouběji do násilí, mučení a gangsterských válek, až to vyvrcholí brutálním masakrem.ZHODNOCENÍ:Film je tak rychlý, akční a brutální, že se v něm nepozorný divák může rychle ztratit. Lidská bezohlednost, gangsterská nadutost, krev, znetvořená a zakrvácená těla, čubky, kokain, extáze a tráva – to vše v něm je dost zastoupeno. Podle mě to však bylo až moc přehnané a filmaři se především snažili diváka co nejvíce šokovat a znechutit. Proto dávám slabší 4*.

Biják má povedenou atmosféru 80. / 90. let minulýho století a solidní explicitnost (s krví nebo nahotou se tvůrci vůbec nemažou). Jenže příběh mi neřek vůbec nic. Jednak jsem nikdy nepodleh kouzlu gangsterek, ale hlavně se toho vypráví tolik najednou a tak rychle, že je v tom hroznej guláš. A žádnou z jinak nejspíš zajímavejch etap Leachova života se nedaří pořádně napínavě nebo aspoň fakt záživně popsat, jelikož na to neni vůbec čas. Navíc jsem se i přes zběsilý tempo vyprávění místama nudil. Druhá hodně silná hvězda za perfektní atmosféru a neřešenej rating.

Podle popisu jsem čekal něco jakoHooligans, který mám mimochodem velmi rád a který velmi věrně ukazuje to zákulisí na fotbale a jak vypadají ty třetí poločasy. Dostal jsem jen tři herce z toho filmu a jinak úplně něco jiného. Celé to je takové chabé, vůbec to není výpověď o době, prostředí. Celé to je takové zkratkovité, odfláknuté v detailu a ta roztřesená kamera tomu nic nepřidává. Možná je to ale jen proto, že jsem čekal příběh z tribun. Raději se opět podívám na Hooligans, jak kluci z Chelsea hrají pohár s Millwallem, jak dědové vzpomínají nostalgicky na válku a chápou ty mladé, proč chodí na fotbal. Každý chodí na fotbal, ty roky, co jsem strávil na výjezdech byly skvělé, strašně rád na to vzpomínám. Jet ve středu na pohár do Brna, o víkendu do Podbořan, abych mohl dojít do té vesnice vedle, co hrála taky ligu, ve dvaceti lidech se bránit velké přesile ve starém Edenu, být s těmi tisíci stejně se cítících duší v sektoru hostí na Spartě, v podobném počtu zažít návrat do pohárů v Německu a přes velkou prohru být hrdý na kluky na hřišti, na klub, na nás všechny.