Každý den v 19.00 (1959)

Mohlo by se říct agitka, ale podle mne velmi dobrá pocta železničářské práci - nejen strojvůdců nebo opravářů, ale i uklízeček, lidí u nákladu, v restauračním vozu... Mám pocit, že tenhle film inspiroval Věru Chytilovou k její studentské práci Zelená ulice, ale na rozdíl od ní tenhle film žije, nevypadá až tak strojeně a problém s opravou je prostě problém s opravou, ne něčí blbě zapojený vůz (jako u Chytilové).

Pocta každodennej železničiarskej drine pri obsluhe medzinárodného rýchliku Pannonia. Jazdil na trati Berlín-Sofia, ťahala ho parná lokomotíva. Komentár sa nesie v obdivne kolektivistickom a zároveň optimistickom duchu. Obraz zachytáva väčšinu obslužných prác, od upratovania vozňov po vedenie parného rušňa. Poznámka: V dokumente spomenutých, každodenne spálených 15 ton uhlia medzi Prahou a Bratislavou muselo riadne znečisťovať ovzdušie.

Tady, v nádražím depu, pracují lidé v páře, v dýmu, ve vedru, stejně jako v mrazu nebo dešti. Včera jako dnes. Zítra to už bude jiné. Až budou všude jezdit elektrické lokomotivy, tahle obtížná práce se složitým parním kolosem odpadne.Labutí píseň staré železniční praxe, protkané romantikou parních lokomotiv a černých sazí. Kdeže loňské sněhy jsou.

Fajne....https://www.youtube.com/watch?v=tIxx7z-nN40-4 rok mého narození přesto to pamatuji, protože svět se tenkrát tak zběsile nehnal doba parní :-)

Vše jde kupředu i vývoj a ten zastavit nejde. Velmi zajímavý snímeček, kdy každý den v 19hodin odjíždí parní vlak na svou dlouhou cestu..... 75%