Kariéra (1984)

Čelověk by si měl někdy a to zejména když je dospělí uvědomit, že se to netočí jen kolem něj a že když měl jedničky z diktátu nebo mu šlo trdlování na hrazdě, že to ve fabrice nebo prostě práci moc neznamená. Ono je to takové hezké představovat si někde na startu jak se poběží, ale je to často úplně jinak. Mně se tu líbil ten kontrast Moravy a severních Čech, kde se mísí čoud z chemičky s bordelem z těžby. Stropnický tu je trošku snílek a trošku dobrodruch, rodiče mu neuhlečí ani práci an manželství a tak mu nezbyde než jen věřit sám sobě. Líbilo se mi, že tu hraje princezna z O statečném kováři a jinak, že to je takový obyčejný film o životě, bez nějakého velkéh poslání. Někdy jen milovat prostě nestačí, ale bez štěstí to taky nejde.

Věčně nespokojená ufrflaná manželka, která je dost na přes držku. Manžel dostane místo v chemičce a musí se ohánět, aby dokázal, že na to má. Zajímavostí je, že Lojdová ukáže 2x kozy a že herečky i v roce 1984 neměli v podpaží choroše, zatímco já je mám. A hned v titulkách vyluftovali chlapci a chlapi svoje kleofáše ve sprše až jsem se divila. Některé scény jsou zbytečné, takže se film táhne, ale ta s těma šulínama určitě ne, ta se mohla opakovat i ve filmu. Agitačka tam není žádná, hodně uživatelů si zvyklo hodnotit filmy podle doby a jakmile je točen za socializmu, hned mu ubírají na hvězdičkách.

Vidět stropnického umaštěnej emanovskej účes oko nepohladí, ale vidět ho pak i ve slipech, navrch během zoufalejch pokusů o erotické scény, to až zabolí. O to větší má pak divák radost sledovat, jak se mu nic (po právu) nedaří. Jeden z názorných příkladů, kam vede "intelektuálně nevyrovnané manželství"!

Každá doba měla své. Dneska je to s tou seberealizací mladých lidí úplně to samé. Stačí se podívat kolem sebe. Pokud si člověk stanoví vyšší cíle, než na které má, dopadne jako tenhle kluk. Za kariéru se vždycky platí osobním štěstím. Od Kateřiny Lojdové jsem nic jiného nečekal, hezká tvářička, hezké tělíčko, tak s nim ven. Ve finále jde jen o moralitku se zcela obyčejným příběhem.

Československé drama o mladém muži Tomáši Bayerovi, jenž se po návratu z vojny nedokáže uplatnit v běžném životě podle svých představ. Nedostudovaného chemika s maturitou a vášnivého šermíře, kterému dělnická profese nestačila a na technickou inženýrskou pozici v ústecké chemičce neměl potřebné znalosti, si zahrál M. Stropnický. Vedle jeho pracovních neúspěchů se mu také přestalo dařit v osobním životě, neboť jeho manželství a společná budoucnost s bývalou servírkou z jižní Moravy (velmi půvabnou K. Lojdovou) zřejmě nebyla důkladně naplánována a svazek se začal po krátké době rozpadat. Z mého pohledu největší problém spočíval v příliš brzkém uzavření sňatku, pro novomanželku drastické změně prostředí z jihomoravských vinic za krajinu severočeských povrchových dolů, nedostatku blízkých osob a pocitu osamělosti v novém bydlišti a také nerovnoměrně rozloženou úroveň vzdělání mezi manželi. V okamžiku, kdy mladý chemik zjistí, že jeho žena je v jiném stavu a on přesto nebere ohled na její naléhání o návratu do kraje pod Pálavou a dokonce ve slabé chvilce nalézá útěchu v loži se svou kamarádkou taktéž atraktivní M. Gasparovičové, je o osudu manželství jasno. Bayerova kolegu z vojny a šermířského klubu, jenž narozdíl od něho neměl potíže se začleněním do společnosti, ztvárnil M. Vašut. Rodiče Bayerovi, jež si svou snachu kvůli jejímu původu a vzdělání příliš neoblíbili, zahráli J. Langmiler a J. Štěpánková, otce manželky pak J. Tomek. V rolích pracovních Tomášových kolegů se představili A. Švehlík, O. Vetchý, L. Mrkvička a H. Čočková(?). Ústřední píseň a hudební doprovod pochází od předčasně zesnulého slovenského skladatele D. Ursinyho. Neměl jsem pocit, že by hlavní hrdina oplýval nějakým výrazně přebujelým sebevědomím, naopak se domnívám, že se snažil co nejlépe zabezpečit svou rodinu, avšak narazil na překážky, s nimiž si nedokázal poradit. Po delší úvaze se přikláním k ohodnocení tohoto civilního a lidsky reálného snímku J. Matuly čtyřmi hvězdami, zejména pro jeho nejednoznačnost a individuální interpretaci a množství otazníků, jež vyvstaly po shlédnutí tohoto dramatu.