Motiv pro vraždu (1974)

Tři povídky z nichž první a třetí postrádá logiku - proč by ženská běhala v noci v lese v paruce/kapsáři nikdy nebyli žádní duševní giganti, natož aby měli něco jako svědomí, určitě ne chvíli po propuštění z basy. Prostřední povídka je naopak velmi zajímavá, řekl bych že mohla z fleku být rozšířená do celovečerního zpracování! Jiří Hálek v ní také podává nejlepší výkon ze všech herců celého triptychu, ve kterém se to hemží mladičkými herci, kteří jsou dnes považováni za legendy, mnozí už tu ani dávno nejsou... Celé si to už asi nepustím, ale Rukojmí zcela určitě ano!

Tri čiernobiele poviedky s časom trvania do pol hodiny. V každej sa vraždí a každá oplýva solídnou atmosférou.1. Víkend(réžia: Július Matula)"Nasaď výraz nevinnosti, naši už jsou doma!"Mladá obeť násilného smilstva Studenková postretne v chatárskej oblasti páchateľa svojej pohany Prachařa. Zvláštne napätie uprostred letnej pohody. V netypicky kladnej roli vyšetrovateľa Teplý. Naháňačka volgy s embéčkom po lesných cestách. Za štyri veselé fotky v albume.2. Rukojmí(réžia: Jiří Svoboda)"Prosím tě, za co tolik utrácíš? Vždyť máš celý plat jenom pro sebe!"Netypická rola tentoraz pripadla Hálkovi, ktorý ako narkoman dlží kam sa len pozrie a nutne potrebuje ďalšiu dávku. Ak si smiem tipnúť, tak ho do závislosti dohnala prehnaná opatera matky Waleskej. Každopádne na to ide náš mamičkár zostra a necháva za sebou spúšť, ktorú ešte umocňuje narušená časová postupnosť. Za štyri neúspešné návštevy starožitníctva.3. Kapsář(réžia: Tomáš Svoboda)"Protože je kouzelník, vždycky když někam přijde, tak se něco stratí."Z basy prepustený Čepek sa nevie po rokoch za mrežami zaradiť do života, ktorý sa pohol ďalej a naňho nečakal.  Pripomínanie starých dlhov nezaujíma ani kaskadérsku trojicu Srstka, Tomsa a Engel. Pokusy o návrat k remeslu tiež nevyjdu podľa predstáv a prinesú ešte viac problémov. Výborná Brejchová, Budínová aj malý Renč. Netypická rola sa tentoraz nekoná, ale aj tak je to za päť vyliatych poldecákov.

„Zprznil krásku v ořeší,pohrabáčto vyřeší.“ Povídkové sockrimi s výchovným aspektem, který tenkrát zafungoval. Po zhlédnutí, ještě na základce, jsem si předsevzal, že nikdy nebudu krást, fetovat ani brát stopařky. Zatím dobrý. Ale stopnout si mě náctiletá Studénková vkraťounkésukénce... ZAMŘÍŽOVANÉ OKÉNKO:[][]§ 1) Kdepak Prachař. V kategoriisexuální agresor následně vrahemkraluje Perepeczko veSmrti stopařek, z toho mrazilo. § 2) Zfetovaný vyšilující Hálek klouzal po šikmé ploše přesvědčivě, zasloužil by vlastní film. § 3) Opuštěná dětská duše vs. milosrdné lži. Tatínek není kriminálník, jen (ne)šikovný kouzelník, který zmizel. Btw, kníže temných postav Petr Čepek, s jeho ďábelsky uhrančivýma očima, vytahuje nůž... ale lidi se mu jen smějí nebo ho rovnou fackují. Hodně divné.[][]A chudák Studénková, krásná holka, ale takový pech na chlapy! Tady ji v lese zalehnul funící Trautenberk, pak v zámeckém parkuznetvořenýbaleťáka nakonec skončila v nevěstinci. Siceluxusním, ale na csfd hanebně podhodnoceném.

Exemplární ukázka jak netočit detektivku/krimi film/film. Desítky známých hereckých tváří (nebo jejich herecké začátky) v tomto méně známém snímku o různých jedincích, jenž svojí závislostí se dostanou až k sebedestrukci. Amatérské dramaturgické, režijní postupy v kombinacích rádoby uměleckých obrazců. Na svou dobu možná snaha o drsnější, akčnější zpracování a přiblížení se západnímu pojetí žánru, ale současným pohledem až stydlivě trapně úsměvné vnímání této šablonovité "detektivky" bez napětí a logiky, která se snaží dát socialistickému divákovi možnost nakouknout do světa hrdlořezů, násilníků a feťáků, leč kvalitou špatného studenta FAMU. Dnešní divák si tak tento film výborně vychutná, neboť výkony všech herců jsou ryze zábavné a tragické. Znásilňovač s plachou tváří Ilji Prachaře ještě ujde, Kapsářský ranař s obličejem smutného čerta Petra Čepka je už více k zasmání, ale kdo vybral Jiřího Hálka do role vraždícího brutálního narkomana, tak ten je rebel.

Povídková kriminálka, která se s tématy moc nepáře. V první povídce Víkend zaujme Ilja Prachař v roli chlápka, který znásilní Zdenu Studenkovou (nehorázná šťabajzna a zároveň i její první filmová role) a poté co ho pozná se mu situace vymkne z rukou. Ve druhé povídce Rukojmí vyloženě řádí Jiří Hálek jako narkoman, který se nezastaví před ničím, aby dosáhl své dávky (velká škoda, že tento vyjímečný herec dostával před kamerou jen samé malé úlohy a tohle byl jeho velký herecký koncert). V posledním vyprávění Kapsář zase kraluje Petr Čepek coby propuštěný vězeň, který chce na svobodě sekat už jen dobrotu, ale dlouho mu to nevydrží. Jeho bývalou partnerku hraje moje femme fatale Jana Brejchová (té krasavici to seklo v jakékoliv roli). Hudbu dělal Petra Hapka a je poznat, že byl nadaným žákem a obdivovatelem Zdeňka Lišky, zejména v povídce Víkend jakoby Liškovi vypadl z oka (noty), nebo jeho disharmonické bubny v Rukojmí. Každá povídka se snaží divákovi objasnit to jediné - motiv pro vraždu. A sakramentsky to funguje!