Karamazovi (2008)

Vynikajúce spracovanie Dostojevského Bratov Karamazovovcov s originálnou produkciou, prezentujúcou príbeh ako divadelnú skúšku na festival v neotrelých kulisách železiarskej fabriky. Kamera sa však nesústreďuje len na príbeh románu. Sleduje hercov aj mimo "pódia" a rozširuje tak dej nie len o drobné vsuvky spestrujúce príbeh ako tanečné a bábkové vystúpenie, ale pridávajú ďalšiu dramatickú linku robotníka, ktorého syn mal vo fabrike vážnu nehodu. Produkcia výborne pracuje s atmosférou a perfektne kombinuje jednotlivé elementy, ktoré plynule vstupujú do hlavného deja a sú tak integrálnou súčasťou väčšieho príbehu divadelného vystúpenia. To všetko by však nemalo veľký efekt bez skvelých hereckých výkonov členov Dejvického divadla. 90%

Rád čtu recenze, které film dohnal k tomu, aby jejich autoři řekli něco o sobě, ať už se to filmu týká nebo ne. Zde to byla Faidra*****. Já se jí rovnat nebudu, přestože i já mám s tímto románem a jeho inscenováním svoji historickou zkušenost. Jako patnáctiletý jsem byl okouzlen Josefem Vinklářem v roli Smerďakova (divadlo 1967). Přestože moje nadšení (a s tím i zájem o Dostojevského) časem přirozeně vyprchalo, hodně zůstalo. Především jeho popis (Běsi, ale i jinde) zla: jak se sdružuje, jakk houstne a graduje, jak propuká, a jak se rozptyluje, aby se shromáždilo a působilo někde jinde. Zelenkova adaptace mě také příjemně překvapila; vůbec by mi nevadilo, kdyby se bratři jmenovali jinak a divák musel k jejich původním jménům dospět z postav samých, ani jméno Karamazovi se tu nemuselo objevit.

Divadlo a film v jednom. Neskutečně poutavé drama, které se odehrává jednak v divadelním představení, tak kolem něj. Nabité českou hereckou elitou, která hraje jak divadelní, tak filmové role a přechází mezi němi během okamžiku a naprosto přirozeně. Film probudí i kulturou nepolíbeném člověku touhu po divadle a Dostojevském. V prvních minutách jsou pocity z děje smíšené a zdá se, že půjde o divnou českou komedii, jakmile ale herci začnou zkoušet hru, zůstane divák usazený do židle z ovetřenou pusou až do konce. Neuěřitelný výkon 9,5/10

Hybrid medzi divadlom a filmom. Keďže však oveľa viac bavila tá divadelná zložka, v ktorej vyniká Ivan Trojan, tak sa ponúka pochopiteľná otázka. Prečo si radšej nedať prachobyčajný divadelný záznam? Jasne, oceňujem tú snahu vytvoriť niečo iné, v tej českej filmovej kotline. Kulisy tomu sadli tiež dobre. Ale chcelo to rovnocennú civilnú zložku, aby človek tie odskoky na cígo nebral ako zdržovačku.

Tahle filmová adaptace není jen interpretací klasiky, ale silnou existenciální výpovědí o vině, víře a odpovědnosti. Zelenka bravurně kombinuje hereckou zkoušku s osobními příběhy postav. Film působí jako mozaika emocí, názorů a vnitřních dramat. I přes hluboké téma nepůsobí těžkopádně, naopak. Je napínavý, místy překvapivě vtipný a hlavně lidský. Prvotřídní herecké výkony vše jen umocňují. Ivan Trojan jako starý Karamazov je přesný a intenzivní, Igor Chmela, David Novotný, Martin Myšička a další mu zdatně sekundují, a celý ansámbl funguje jako sehraný orchestr, kde každý tón má své místo. Co činí Karamazovy opravdu výjimečnými, je ale atmosféra. Syrový industriální prostor ocelárny kontrastuje s emocemi postav a dává celému filmu nezapomenutelný vizuální i zvukový charakter. Podmanivá muzika a skvělá kamera celý snímek povyšují na maximální úroveň. Kontrast mezi zkouškou hry a nečekaným osobním dramatem pronikajícím do reality natáčení vzbuzuje otázku, co je ještě divadlo, a co už je skutečnost. Dokonalé.