Knoflíkáři (1997)

Film Knoflíkáři režiséra a scenáristy Petra Zelenky nápaditě a působivě kombinuje řadu zdánlivě nesourodých témat. Dotýká se jak tragických historických událostí, například shození atomové bomby na Hirošimu, tak i krajní absurdity, reprezentované postavou knoflíkáře - muže, který zubní protézou umístěnou v hýždích odkousává knoflíky z gaučů a sedaček. Je pozoruhodné, že se na ploše stodvouminutové stopáže podařilo většinu zobrazených osudů a situací rozvinout a propojit přirozeným způsobem. Film udržuje vnitřní soudržnost od úvodních minut až po závěr, kdy se ve studiu rádia objeví pilot z druhé světové války. Rádiové vysílání zde funguje jako pomyslný sjednocující prvek, který propojuje jednotlivé dějové linie. Příběh začíná i končí ve stejném prostoru. Členění filmu do šesti kapitol je přehledné a divák se v jednotlivých narativech dokáže orientovat. Zároveň však může vznikat dojem, že s každou kapitolou film jakoby znovu začíná, což oslabuje plynulost vyprávění. Problematickým prvkem je také velké množství postav. Divák je opakovaně nucen rychle se seznamovat s novými charaktery, aniž by měl dostatek času pochopit jejich motivace, než se děj přesune k další kapitole. K tomuto pocitu může přispívat i výrazná míra nerealističnosti a absurdity, ať už jde o stylizaci postav (například falešné kníry taxikáře) nebo o situace, jako je plivání na osmičku projíždějícího vlaku. Přesto film nezůstává pouze u absurdního humoru a dotýká se i univerzálních lidských témat, jakými jsou nevěra, smrt či pocit viny, čímž si zachovává významovou hloubku. V neposlední řadě výkony profesionálních herců (Eva Holubová) i nehereckých přátel P. Zelenky (David Černý) jsou zde přirozené a místy minimalistické.

Šest menších části navzájem se spojujících s neobyčejnými událostmi a lidmi. Knoflíkáři jsou kuriózním dílem nepodobajícím se typickým českovinám :). Kuriózní příběhy, které bourají konvenční vyprávění či strukturu příběhu a zajímavá témata./ Štěstí z Kokury - 3.5* / Taxikář - 4* / Civilizační návyky - 3.5* / Poslední slušná generace - 4.5* / Pitomci - 4* / Duch amerického pilota - 3.5* /- 75 % -

Poviedkový film režiséraPetra Zelenkuz roku 1997 diváka najväčšmi nezaujme obsahmi svojich jednotlivých príbehov, ale ich vzájomnou prepojenosťou, ktorá je postupne čoraz badateľnejšia. V noci šiesteho augusta 1995, polstoročie od zhodenia atómovej bomby na japonskú Hirošimu, prežívajú protagonisti tejto snímky zvláštne životné epizódy, zobrazujúce celkovú absurditu bytia vo svojej plnej kráse alebo škaredosti. Závisí od uhla pohľadu. Zelenkovo dielo, vzhľadom na to, že ide o poviedkový film, sa ani príliš nesnaží byť príbehovo konzistentné, ale príbeh samotný sa napriek tomu dokáže vyformovať do ucelenej podoby, ktorá v konečnom dôsledku vytvára pevný celok. Rovnako nenápadná je zároveň aj akási sila tohto príbehu, ktorá vyniká až postupne, pričom jej v tom pomáha najmä implementovaný humor. Jednotlivé poviedky sa kvalitatívne líšia - niektoré bavia viac, iné menej, ale každá z nich sa vyznačuje špecifickou atmosférou, ktorá ich všetky spája. Za najlepšiu poviedku možno označiťPitomcov, a to najmä vďaka skvelým výkonomEvy HolubovejaRudolfa Hrušinského mladšieho. Kvalitná je takisto poviedkaPoslední slušná generace. A poviedkaTaxikářzas atmosférou aj zasadením pripomína filmJima JarmuschaNight on Earth.Knoflíkářimajú silné aj slabšie stránky, vďaka čomu nesklamú, ale ani nijak zvlášť diváka nenadchnú. Ich najvýraznejšou stránkou je jednoznačne humor vrátane viacerých skvelých hlášok, ako aj kvalitné herecké obsadenie. Tragikomický aspekt filmu reflektuje ľudské bytie a náturu ako také.

Hlavní předností tohoto nadprůměrného filmu české produkce hraného filmu devadesátých let je jeho důsledná kompoziční provázanost a strukturní propojenost i až překvapivě působící autorská zralost. Režisérovo vyjádření, že filmem chtěl reagovat na kompoziční i scénáristickou a obsahovou rozbředlost většiny filmové produkce té doby, Nejvíc se mi líbila provázanost jednotlivých povídek. Všechno souvisí se vším a tak je to i v tomhle filmu. Než jsem ten snímek viděl, pociťoval jsem k Petru Zelenkovi jistou nedůvěru, ale byla mi bohatě vynahrazena :-).Líbí moc !!

Výborný poviedkový film kombinujúci niekoľko samostatných príbehov prepojených osobami alebo udalosťami. Splieta tak bombardovanie Hirošimy s manželskou neverou a inteligenčnou zaostalosťou, čím vzniká neuveriteľne groteskný mix bláznivých súvislostí. Produkcia je výborná a hoci dej zbytočne nedramatizuje, vytvára pohodovú atmosféru spájajúci všetky príbehy, takže napriek pomalšiemu tempu má film dobrú a uvoľnenú poetiku. Herci hrajú veľmi dobre a ich výkony perfektne zapadajú do poetiky filmu či už ide o dlhoročných profesionálov ako Vladimír Dlouhý, Jiří Kodet či Zuzana Bydžovská alebo začiatočníkov.