Kamaráde, kamaráde (1981)

Poslední režijní počin Billyho Wildera je remakem francouzské komedie Dotěrný chlap (s L.Venturou a J.Brelem), známé i z čs. kin - na rozdíl od této předělávky. I když si originál tak dobře nepamatuji (musím si ho co nejdřív zopakovat), některé scény jsou zde jako přes kopírák, zatímco jiné jsou zcela změněné (zejména konec) či přidané (sexuologická klinika). Tyto změny také stojí za dobovou "nepřístupností" pro mládež. Oběma protagonistům jejich role neskutečně sedí a výsledek hodnotím stejně jako o den dříve viděný jejich první společný film Štístko. A ještě před Dotěrným chlapem si teď dám Na titulní straně, který už jsem také neviděl pěkně dlouho...

Poslední zářez filmového velikána není příliš dobrý, ale také to není vyloženě žádný průser. Jedná se o komedii průměrného rázu s osvědčenou dvojicí Lemmon/Matthau, kteří vypotí sem tam podařenější fórek. Je ale pravdou, že fórů s lehkým odérem trapna je o dost více. Jako Wilderova rozlučka s divákem tedy nic moc, ale ve filmografii má podle mě i o dost horší kousky.

Billy Wilder točil od 40. let. Sice jsem mu hned desetkrát dal 5*, ale i tak jsem dle hodnocení tady čekal, že mu v posledním filmu ujel vlak. Hlavně proto, že americké remaky francouzských filmů byly většinou slabší. No možná proto, že jsem francouzskou verzi nikdy neviděl se mi to nakonec líbilo. Příběh byl skvělý - v jednom hotelovém pokoji se nájemný vrah snaží zabít svědka, zatímco vedle se zdeptaný chlápek pokouší zabít, protože manželka mu utekla se sexuologem. A tak mu do toho neustále leze, ruší ho, do toho se přidávají další a další zápletky, lidi. Ano Kinski ala Guru Jára a celá sex klinika je trapná; Lemmon a Mattau své role trouba/protiva mírně přehrávají, ale jinak je to milý film, bavil jsem se od začátku do konce a byl zvědavej jak to dopadne. A Wilder ten příběh nakonec výborně ukočíroval k nečekanému finále, kde nechybí i nějaké střílení a vtipná pointa. Už to není žádná klasika, ale pěkná, dobře vymyšlená komedie kde si rád nadhodnotím na 4*.

Labutí píseň Billyho Wildera. A nutno říct, že celkem povedená. Věřím, že Billy by měl co říci i v osmdesátých letech. Na druhou stranu je znát, že jeho stylu už odzvonilo. Tedy abychom si rozuměli - jeho poslední filmy jsou pořád velmi dobré, ale nepřála mu doba, diváci ani kritici. Hollywood se změnil a nutno říct, že k horšímu. A tvůrce zvyklý na úspěchy u diváků i u Akademie tak byl v podstatě donucen ukončit svoji úžasnou kariéru. Moderní éra Hollywoodu opravdu nebyla nic pro něj. Když se snaží jít s dobou - laciné řeči o sexu či drogách - působí to trochu nedůstojně. A pokud bych měl volit malé srovnání dvou největších hollywoodských režisérů - jeho poslední film dopadl lépe než poslední snímek Alfreda Hitchcocka (oba ho natáčeli přibližně ve stejném věku).

Musim říct, že Jack Lemmon a Walter Matthau mi přišli o něco zábavnější, než Lino Ventura a Jacques Brel ve francouzský verzi. Bohužel ta zábava vydrží tak do půlky. Druhá polovina mi přišla dost odfláknutá a chvílema sklouzává až do trapnosti. Takovej Klaus Kinski, kterej hraje nějakýho doktora na sexuální klinice, neni vůbec vtipnej, ale působí spíš jako dement. Nakonec filmu dávám teda 3 hvězdy, který jsem dal i originálu s Venturou. Ale originál se mi líbil o něco víc.