Kaidan kasane ga fuči (1957)

Spoilery. Zatiaľ najkratší film odNakagawu, aký som videl, predošlé 3 mali niečo menej ako hodinu a pol a tento kaidan zvláda minutáž neskorších pinku filmov. Pár „strašidelných“ obrázkov ku úvodným titulkom a tajumplnej hudbe. Hanyu, Shimosa, 1773. Prvý príbeh je o starom masérovi a vyberačovi dlhov Soetsuvoi, ktorý sa rozhodne ísť na cestu aj keď sneží, aby prekvapil svojich dlžníkov. Ide za samurajom s rodinou a pýta od neho peniaze, čo samuraj zoberie zle a zabíha ho až piatym dotykom meča. Neskôr na neho doľahne duch mŕtveho a zničí seba aj svoju rodinu. Celé to trvá 13 minút a ide o prológ ku príbehu s vyrastenými deťmi dotknutých osôb. Dá sa hodnotiť na 100%. Obdobie Edo. Hanuy fancy goods. Zo siroty Schinikichiho vyrastie sluha, no on je napriek svojmu samurajskému pôvodu servilne spokojný. Hrá tu aj hviezdaTetsuro Tanbaako intrigánsky samuraj. Nakagawa sa tu zameriava aj na kultúru – piesne, ktoré sú prevedené veľmi dobre a využíva aj kameru spoza chrbtov postáv. Neskôr sa kamera celá obtočí okolo upravujúcej sa speváčky Rui, takisto siroty z prvej poviedky. Problém vidím v opakovaní deja, čo sa týka Shinikiho, rovnaké scény žiarlivosti Rui na neho sa varírujú bez invencie. Toto príbeh zadrháva a neposúva. Masky v závere a záver v močiari sa však ubrali správnym smerom, škoda len strihu pri zmene postavy v prelude, ale to sa v danú dobu asi nedalo strihať lepšie. Hlavnú časť hodnotím s menšími výhradami na 80%, čo je aj prevažujúce hodnotenie filmu.(04.02.2025)

První Nakagawův kaidan a hned trefa do černého... Melodramatický příběh o nešťastných milostných vztazích, které jsou jeden po druhém ničeny nenávistí mrtvých... V tomto případě nenávistí mrtvého obchodníka, který byl zabit hrdým samurajem, jenž mu dlužil peníze... Jeho tělo bylo pohozeno do Kasanských bažin, ze kterých i po dvaceti letech ničí štěstí nejen potomka samuraje, ale i své dcery... Ačkoliv herci nepřevedli nic světoborného a příběh také nijak nevybočuje z daných zvyklostí, jedná se díky působivé atmosféře o skvělý kus... Pomocí šera, mlhy a stínů dokázal Nakagawa vykouzlit opravdu mrazivou, bezútěšnou, chvílemi až depresivní atmosféru... A když k tomu připočtu výbornou masku ducha, která by dle mého obstála i dnes, vychází mi z tohoto kusu kaidan, který by fanoušky žánru rozhodně neměl minout... Nakagawa umí...(29.11.2015)

Krátký, ale špičkovým příběhem přetékající horor. Milostný mnohoúhelník, který je zde jen víceméně vedlejším dramatickým prostředkem pro samotnou hororovou část by sám o sobě uživil vlastní film. Působivá atmosféra, která mrazivostí strká do kapsy většinu spirituálních následníků je částečně produktem skvělých potemnělých kulis a toho, že Nobuo Nakagawa to s černobílým šerem umí jako nikdo jiný. (V dobrém smyslu) ohyzdný duch i po skoro šesti dekádách nahání hrůzu a zkoušku času dozajista obstojí lépe než veškeré CGI ohyzdnosti, které v hororech vznikají dnes.(12.03.2015)

Pěkný, zajímavý kaidan od mistra žánru Nobua Nakagawy. Ačkoli má snímek klasickou stavbu, obsahuje několik svěžích prvků. Většina postav není vykreslena černobíle a o zaslouženosti jejich trestu lze (až na dvě výjimky) zlehka pochybovat, škoda jen, že jsou poměrně ploché. Nejednoznačnost charakterů je silným faktorem ve vytváření atypické atmosféry, rovněž pocit na konci je poněkud jiný, než je obvyklé. Herectví je zde jakoby upozaděno, žádných velkých koncertů se tedy nedočkáme, nevzpomenout však nelze mladého (a trochu pohublého:) Tetsura Tambu. Zmiňovat, že filmové efekty jsou poplatné své době, je asi zbytečné (ostatně, ani v dnešní době nepředpokládám, že od filmu z r.57 bude někdo požadovat efekty ve stylu matrixu:D). Pro milovníky žánru jasná volba.(14.01.2009)

Pozoruhodný kaidan od mistra Nakagawy o pronásledování ze strany duchů prokletých či neprávem zabitých. Filmové efekty jsou působivé.(70%)(12.08.2022)