Jako malé děti (2006)

Pod povrchom pokojného amerického predmestia sa skrýva oveľa viac frustrácie, osamelosti a nenaplnených očakávaní, než by sa na prvý pohľad mohlo zdať. Presne na tom stavia Little Children, film, ktorý sa nesnaží diváka šokovať veľkými zvratmi, ale postupne ho vtiahne do životov ľudí, ktorí navonok pôsobia usporiadane, no vo vnútri sú stratení. Veľkou devízou filmu sú výkony Kate Winslet a Patricka Wilsona. Ich postavy nepôsobia ako klasickí filmoví hrdinovia ani ako zloduchovia. Sú to obyčajní ľudia robiaci dobré aj zlé rozhodnutia, a práve preto pôsobia tak autenticky. Film neponúka jednoduché odpovede ani morálne poučky a necháva diváka vytvoriť si vlastný názor. Najviac ma zaujalo, ako sa pracuje s prostredím predmestia. To tu nie je len kulisou, ale akousi neviditeľnou klietkou, v ktorej sa postavy snažia napĺňať očakávania spoločnosti, partnerov či samých seba. Mnohí diváci môžu čakať romantickú drámu, no v skutočnosti ide skôr o štúdiu ľudskej slabosti. Takmer každá postava sa snaží uniknúť zo života, ktorý si kedysi predstavovala úplne inak. Zaujímavým prvkom je aj hlas rozprávača, ktorý udalosti komentuje s určitým odstupom. Dodáva filmu zvláštnu atmosféru a miestami pôsobí, akoby pozoroval postavy zvonku bez toho, aby ich súdil. Výborne funguje aj kamera, ktorá napriek širokým záberom často zdôrazňuje samotu a izoláciu jednotlivých postáv. Názov filmu podľa mňa neodkazuje len na deti na ihrisku, ale aj na samotných dospelých. Mnohí z nich síce vyrástli, založili si rodiny a prevzali úlohy dospelých, no emocionálne stále zápasia s problémami, pred ktorými sa snažia utiecť namiesto toho, aby ich riešili. Nie je to film pre každého. Je pomalý, miestami nepríjemný a núti premýšľať nad postavami, ktoré nie sú vždy sympatické. Práve v tom však spočíva jeho sila. Nepredkladá idealizovaný obraz života, ale ukazuje ľudí takých, akí často naozaj sú. 9/10

Celkově příjemná a solidní podívaná. Jde o dobře napsané vztahové drama se skvělým hereckým obsazením, které nabízí zajímavý a místy nepříjemně upřímný pohled na dvě manželství z méně obvyklé perspektivy. Film se nesnaží o prvoplánové emoce, ale spíš nenápadně odkrývá lidské slabosti, frustrace a selhání. Nejsilnějším prvkem je bezpochyby závěr, který je překvapivě silný, hořký a zanechá dozvuk ještě po skončení filmu. Právě ten dokáže celý příběh pozvednout o úroveň výš. Na druhou stranu film občas postrádá výraznější drive a některé pasáže působí slabší či lehce rozvleklé. Proto nejde o vyloženě výjimečný klenot, ale spíš o kvalitní, nadprůměrné romantické drama, které má co říct a rozhodně stojí za zhlédnutí.70%

Áno, dospelí sa niekedy správajú ako malé deti. Moja hračka ma už nebaví, chcem novú. Čo na tom, že patrí niekomu inému. Myslím, že manželia by sa mali viac rozprávať, čo kto od manželstva očakáva a nie hneď hľadať náhradu. Potešila ma pekná myšlienka v závere, "minulosť už nezmeníte, ale budúcnosť je vo vašich rukách". Veľmi zaujímavou postavou bol pedofil Ronnie -Jackie Earle Haley,ktorý z toho spravil skutočnú drámu.

Další film z kategorie nevěra v stereotypním a nudném manželství. To se přihodí Winsletové, která je sexy, pohledná i půvabná a akční a Hezounkovi, kterej je akorát hezounek, oddanej táta, ale jinak takové trochu netáhlo bez mobilu. Společné pískovišťové a bazénové dovádění vyvrcholí sblížením ve všech oblastech, takže se do toho buší, kde to jde, pokud to jde. Hormonální vír připravuje oba účastníky o zdravý úsudek, takže ve finále Ken plánuje společný útěk i s potomky, i když je všem jasné, že se tito dva erotikoni sami v nějaké barabizně neuživí. Nakonec Winsletka prozře a vrací se domů s fakánkou, infantilní Ken se přerazí na skejtu. Zvonec konec. Popisovat tak trochu uměle  přilepenou dějovou linii zvrhlouše Ronnieho a turbulencí kolem něj se mi nechce. I tak se mi to líbilo, ale ta délka filmu je smrtící. Proto jen 3*. Mnohem lepší je Nevěrná. Jinak jsem nepochopil, proč se to jmenovalo "Jako malé děti".

Čekal bych od scénáristického debutu Todda Fielda mnohé, ale že se dočkám podobně intenzivního diváckého zážitku jako v případě Americké krásy, s níž jej pojí stejné vypravěčské intonace, jsem neměl ani ponětí.. Jako malé děti jsou příběhem zakázané lásky Sarah a Brada dvou dospělých lidí, kteří se potkali v nesprávnou chvíli, když už oba mají vztahy, rodiny a děti. Zatímco je dosavadní životy neuspokojují mají možnost se vzájemně vzhlédnout jeden ve druhém a vycítit šanci na život, po kterém touží, ale museli by se všeho vzdát.. Upřímné překrásně vypadající vztahové drama o snu, jehož splnění by vše zničilo, ale vy si přesto nemůžete pomoc, protože ten sen je to, po čem nejvíce toužíte.. Proto je škoda, že se do příběhu proplétá osud podivína Ronnieho, který boří rytmus příběhu a diváka nutí k otázkám, k čemu ho sem tvůrci dali. Až najednou pochopí.. Zničující pocity rutinního rodinného života okořeněné ubíjející existenční krizí, že tímhle člověk splnit svůj účel, zachoval odkaz.. Je tak možná čas se na všechno vykašlat a být opět malými dětmi a konat bez následků.. Nádhera!90%