Jako bumerang (1976)

Trochu jiný náhled na mladistvého vraha, který zabíjel zdrogovaný. Je jistě zajímavé podívat se na to očima zdrceného tatínka, polepšeného gangstera a nyní úspěšného a váženého podnikatele, který se snaží syna zachránit nejdříve před přísným trestem a poté i před vězením vůbec, protože by to podle jeho názoru labilní a rozmazlený potomek neustál. Nakonec tedy zvolí cestu návratu ke gangsterským metodám a divák by měl asi oběma fandit, protože hlavním hrdinům se to ve filmu tak nějak sluší, když se správně naznačí, že i zločinec má v sobě lidskou duši. No, abych pravdu řekl, nějak mi to fandění tentokrát nešlo. Asi jsem staromódní, když si myslím, že každé pochybení by si měl člověk umět i odpykat, tím spíš, když připravil o život nevinného. Jinak ale vcelku slušná filmařina, která kromě nastoleného dilematu nijak nevybočuje z žánru - proto průměrné hodnocení.

Alain Delon jako bohatý podnikatel a otec, jehož jediný syn na drogovém večírku zlaté mládeže nechtíc zastřelí policistu. Soudce z toho chce udělat exemplární případ a mladíkovi hrozí nejméně 20 let za mřížemi, ne-li gilotina. Jeho otec má také kriminální minulost a média mu to v nejméně vhodnou chvíli připomenou. Přesto se za každou cenu snaží synovi pomoct a dostat ho ze spáru nenávistné justice.

Zvláštní, film jsem viděl poprvé, což naznacuje, ze se zrejmě s reprizami pytel zrovna neroztrhl. Zvyknout jsem si musel také na dabing, Trávníček hlavně ze začátku scházel. Nicméně už jsme zažili Delona dabovaného také Ladislavem Lakomým (Melodie podzemí), takže navyknout lze čemukoliv. Musim bohuzel napsat, ze srovnavani se snimkem Dva muzi ve meste, značně pokulhavá. Plusem zmiňovaného díla bylo herecké obsazení, kde s přehledem dominoval Alain Delon jako energický mladý muž, jemuz jste tu přímočařost a elán začít znovu prostě sežrali i s navijákem. Jean Gabin a Michel Bouquet pak geniálnost postav doplnili v míře vrchovaté. V Bumerangu mi mnohé z "Deux hommes" chybělo, byť hlavně závěr snímku celkem potěšil, což je vlastně výtka, neboť k pokouknutí tak bylo spíše až to akční zakončení. Psychologie postav a sympatie k nim zkrátka nezafungovaly, jak by měly, škoda.

Noo po takové vlažné první půlce se druhá víc rozjede. Dealerem drog mladistvým je hodinář, to byste nečekali co? Oni se nasmaží a začnou trojčit, což není nic nového, ale zabít u toho policajta není jen tak. Krajním řešením je potom přepadnout vězeňskou eskortu a mlaďochem utéct do Itálie. Alain zde jako fotřík podnikatel kupodivu nehraje tentokrát poldu, o to víc se snaží mlaďocha dostat ven z lochu, protože by tam zatvrdnul aspoň na 15 let.

Z pohľadu do mojich hodnotení vyplýva, že José Giovanni je o čosi lepší scenárista, než režisér, i keď jeho trojka (Posledná adresa, Dvaja muži v meste a Čierny talár pre vraha) je pre mňa nezabudnuteľná. Bohužiaľ Jako bumerang ma nezaujal. Bolo tam veľa hluchých miest, falošných tónov a neoslovilo ma ani herectvo hlavných predstaviteľov. Za omyl považujem obsadenie úlohy Eddyho Batkina. Bol úplne nevýrazný a vekom mi pripomínal skôr Delonovho brata, než syna.