Jak jsem uspořádal Ameriku (1974)

Od italských komedií tohoto druhu moc nečekám a u filmu Jak jsem uspořádal Ameriku se to jen potvrdilo ... ) Nanni Loy to dle mého názoru nevystihl tak , jak si přál scénárista a podle mého se z daného námětu dalo vymačkat více gagů , fórů a mnohem méně sociálně kritických prvků . Moje spokojenost je 50 % .

Je zvláštní, že největším kladem tohohle filmu je jeho negativum. Očekávání další ztřeštěné účetní komedie bude zklamáno. Na plné čáře. Na druhou stranu, je velmi příjemné sledovat P. Villaggia opravu a normálně hrát a ne se jen pitvořit a i přesto vytvořit několik humorných scén. Což je ovšem ten nejhlavnější klad filmu. Jinak je to moc jednoduché a vlastně tak nějak i bezobsažné.... Ale koukat se na to dá, už pro ta nenaplněná očekávání a nečekaná překvapení.

Nechápu, jak může tenhle film někomu přijít komický. A Villaggio? Ten rozhodně nezazářil, jen tam nesmyslně běhá od nikud nikam. Možná ale, že právě to je na tom to komické. Jediné zajímavé byly davové scény. Rozpočet musel být zřejmě pěkně nafouklý: Italové jeli do Států točit film, ve kterém hraje aspoň tisíc komparsistů. Ale možná že to ti komparsisté, protože většinou černoši, dělali zadarmo.

Wtf, co to je? Musel jsem to vypnout...

Dobrá hořká komedie, která si utahuje z Amíků i Taliánů - a soucítí se všemi nulami tam i onde.