Jack staví dům (2018)

Antikristma úplne minul, Jack bol lepší, no stále nemôžem prísť Trierovým filmom na chuť. Jack stavia dom je film o sériovom vrahovi, ktorý je občas brutálny a za hranou toho čo bežný divák chce sledovať (napr. scéna lovu s rodinkou a tvorba ústredného domu), no zároveň otrlejších hororových fanúšikov by nemal výraznejšie vyviesť z miery. Omnoho desivejšie než samotná krv a násilie pre mňa bolo s akou ľahostajnosťou a chladom ho Jack vykonáva. Na druhej strane ale oceňujem pár komediálnych vsuviek (OCD a vtipná scéna s návratmi na miesto činu). Najväčší problém som mal s častým filozofovaním (vnútorné monológy), záverom, ktorý dej stavia do pozície doslovne neuchopiteľného a je len alegóriou/metaforou na niečo (Danteho Božskú komédiu ako som sa dočítal) a dĺžkou 2,5 hod. - film mal veľa hluchých miest a rozprávanie pomocou kapitol spôsobilo že film je skôr sledom výsekov z Jackovho života než klasickým filmom s postavami a vývojom deja. No a tiež tým, že autor prirovnáva vraždy k umeniu a čiastočne sa snaží ospravedlniť niektoré zverstvá. Celkovo uznávam, že Lars von Trier má víziu (aj keď dosť zvrátenú), štýl, talent a je značne iný a autorský ako mainstream, no v konečnom dôsledku sa mi film viac nepáčil než páčil a osobne mi to niečo navyše (artové pasáže v závere a symboliky počas dialógu Vergília a Jacka) skôr vadilo a privítal by som jednoduchší, klasický psychologický horor o sériovom vrahovi v štýleHenryho. 45% a medzi 2* a 3*

Hodnotenie č. 16 000. A týmto filmom si uzatváram filmografiu Larsa von Triera. A spokojne môžem povedať že to uzatváram v tom najlepšom. Lars si za tie roky vytvoril svoj surovo-umelecký štýl a charakteristické prvky ktoré tu využíva naplno. Ta roztrasená až amatérska kamera ktorá diváka realistickejšie vťahuje do deja ktorý tu síce ide pomalším tempom no v deji šokuje každou kapitolou. Sú tu silné scény no videl som aj horšie. Herecké výkony sú skvelé a Matt Dillon ťahá celý film. Bohužiaľ to začne upadať v 3/4 filmu, no na konci sa Lars vyblázni najviac vo svojej kariére a vypustí zo seba všetko kinematografické múdro, ktoré v sebe má. Slowburn art film z perspektívy vražedného sociopata s finále ala "absolute cinema".

Ano, Lars von Trier je zdatný filmař. Obsahově i technicky. Jeho díla vyvolávají vášně a kontroverze. Případně nudí. Melancholie mě nudila. Nymfomanka rovněž. Antikrist mě zaujal - částečně tím, že mám slabost pro Dafoa a navíc to byla docela fajn přírodní romantika s liškami a ustřiženým klitorisem (úvodní scénu s padajícím dítětem si ale podruhé raději přeskočím). Navíc jsem mu (von Trierovi) tu reklamu na depresi věřil. V případě Jackova domu si nejsem autenticitou výpovědi jistý, přijde mi to už takové vyumělkované a afektované. Ne, že by to nebylo zábavné, nakonec jsem to vydržel celou dobu bez občasné kontroly, kolik času zbývá do konce. Ale i přes veškerou von Trierovu snahu přesvědčit mě o svém, teda pardon, Jackově umění (a obsesi sama sebou) to ve mně nezanechalo takovou paseku, jako zmíněný Antikrist. Je to zábavný film (spíše formou než obsahem), ale vím zcela jistě, že napodruhé jej už vidět nemusím.

Jack staví důmje radikálně svéráznou, cynickou, černohumornou karikaturou západního světa, jak ho vnímá Trier, a to oslavou formy, jíž se karikované předvádí. Zvláštní přístup, je veskrze moderní, upřednostňuje formu, její efektnost, s ní navozuje jakýsi "realistický" pocit děsu. Cynismem stylizuje karikaturní nadhled. Trier odkazuje zase sám k sobě, základním kamenem je mu zase protestantská antropologie, pověstná zkaženou lidskou přirozeností. To by pak také dodávalo Trierově karikatuře Trumpa větší rozměr. Dostává se i na Danta, Božskou komedii, hmotnou demonstraci Boží milosti a oslavu formy. Hrdinou je stavební inženýr s "rozestavěným" domem, v němž by našel bezpečí, Jack (Matt Dillon). Individualizace, odosobnění, estetizace, ve spotřební kultuře se pak celku říká umění. Je to však velmi cynické. Z dalších postav: klasický již průvodce do podsvětí Vergilius (Bruno Ganz), estetického "koníčka" obviněním spouštějící žena s defektem auta (Uma Thurman), nedůvěřivější vdova Claire Miller (Siobhan Fallon Hogan), lesním piknikem překvapená matka (Sofie Gråbøl) dvou chlapců (Rocco Day a Cohen Day), systematicky týraná Jacqueline (Riley Keough), či Jacka zastavit neschopný SP (David Bailie).Jack staví důmje cynickou (trierovskou) provokací. Ta oslava formy je však samoúčelná, sebestředná. Inu, Trier a jeho těžkomyslnost.

Vcelku povedené díloLarse von Triera.Film je obtížné dílo plně brutálnosti a monotónních dialogů.Většina filmu je hodně douhé,mluvící mluvení.Triervsadil spíše na šokující násilí (nežli na hororové momenty),ale to vše zastiňují dlouhé dialogy a filozofické pasáže,což dělá film chladným a odtažitým.Některého diváka pobaví,některého znechutí.Divím se,že je film v mínusových číslech,co se výdělku týče.Rozpočet činil cca 9,8mil.USD a vydělal pouhých cca 5,6mil.USD.Před puštěním tohoto filmu mě děsila stopáž,ale musím říct,že to teda odsýpalo svižně a vůbec jsem se nenudil ba naopak,klidně bych ještě půl hoďku přidal...Některé scény byli velmi povedené a výkon pro mě moc neoblíbenéhoMatta Dillonabyl ohromující!.Musím dát silný ⭐️⭐️⭐️⭐️ !!!