Ivan Havel: Pozdní sběr (2013)

Vzestupy a pády pozoruhodného rodu Havlů pohledem jeho výrazného pokračovatele Ivana.Neokázalý intelektuál Ivan M. Havel je příslušníkem jedné z nejvýznamnějších českých rodin dvacátého století. Pět let ho režisér Roman Vávra sledoval s kamerou v osobních chvílích, při práci i společenském setkávání s kulturní elitou země. Svého hrdinu znovu přivedl na místa, která hrála v havlovských osudech určující roli. Sám Ivan Havel říká, že největší vliv na něj v dětství měl dědeček z maminčiny strany Hugo Vavrečka, svého času významný diplomat, velvyslanec v Budapešti a ve Vídni. A maminka – Božena Vavrečková Havlová, svobodomyslná, umělecky založená žena, která se vdala do rodiny stavitelů a mj. zakladatelů filmových ateliérů na Barrandově... Poválečný čas, ještě ve svobodných poměrech, trávil Ivan na internátní škole v Poděbradech, kterou navštěvoval společně se svým bratrem Václavem. Potkal tu mj. pozdější “vlastizrádce” bratry Mašíny či režiséry Passera a Formana. Po 48. roce rodina zažila radikální zvrat. Majetek Havlů byl znárodněn, synové nemohli jít studovat. Otec pracoval až do důchodu jako úředník, posléze pobíral důchod 600 Kč měsíčně. Maminka dělala průvodkyni cizinců a prodavačku vstupenek a suvenýrů. Zemřela v období, kdy už Ivan studoval v USA. Uvolněné poměry konce 60. let to umožňovaly. Do země, pro mnohé dost nepochopitelně, se vrátil po získání doktorátu na universitě v Berkeley v roce 1971. Jeho otec se ještě dožil vzniku Charty 77. Tu inicioval bratr Václav. Ačkoliv Ivan Havel bezprostředně po vzniku Chartu 77 nepodepsal – údajně na naléhání bratra – stejně byl ocejchován nálepkou nepřítele státu, která mu zůstala de facto až do konce režimu v roce 1989. Následně se stal jedním ze zakladatelů Občanského fóra.90. léta se pro Ivana Havla stala konečně naplněním jeho myšlenkového celoživotního směřování filosofujícího vědce. Stal se zakladatelem a ředitelem Centra teoretických studií a šéfredaktorem časopisu Vesmír. Habilitoval na 3. lékařské fakultě UK v Praze v oboru umělá inteligence. Kromě jiného se zabývá kybernetikou a robotikou a s nimi souvisejícími filosofickými otázkami, což zúročil v množství vydaných knih a publikací. Jeho rodina v nových poměrech restituovala velký majetek, který však Ivan – stejně jako jeho bratr Václav – delegoval na svoji druhou ženu Dagmar. Svůj čas nejraději tráví na své chalupě na Košíku, kde se věnuje psaní... Výsledkem filmařského úsilí režiséra Romana Vávry je bezprostřední a živelný dokument představující zázemí, vzestupy a pády pozoruhodného rodu Havlů pohledem jeho výrazného pokračovatele Ivana. Film také naznačuje přibližování a vzdalování sourozenecké dvojice Ivan a Václav, „postranní“ pohled na Václavův odchod, a v neposlední řadě odhaluje každodenní život vědce, zabývajícího se obory většině z nás tak neuchopitelnými, jako je umělá inteligence.