Čert ví proč (2003)

Zvláštní pohádka, se silnou převahou nadávek, křiku, intrik a zloby – a ani závěr není plný radosti. Štěstí se v závěru jen mihne a hned se střídá s nepříjemnými záběry mučení v pekle. Navíc se tu opět objevuje ten zvláštní názor, tentokrát u Apoleny při rozhovoru s Luciferem, typu: „já jsem nic špatného neudělala, na mne ty nemůžeš“. Obdobně jako v nedávné pohádce Čertova nevěsta, kde Štěpán vysvětluje Luciferovi, že on ani Štěpánka nikdy nic špatného neudělali, takže na ni nemůže mít právo. Takový „pocit svatosti“ neměli ani lidé, kteří byli později prohlášeni církví za svaté. Asi měli přece jen citlivější svědomí než Štěpán nebo bylinářka Apolena [případně: Řím 3,23-24]. To mi i ta pohádková pekelná váha dává větší smysl :)

Krásný peklo. Hříšníci trpěj jak jen můžou, musej pít chcanky, olizovat boty… Zkrátka jít do takovýho pekla nebude žádná sranda. Lucifer působí především díky dabingu fakt ďábelsky, možná až démonicky. Abych řekl pravdu, tak je to hned po Karlu Heřmánkovi asi druhý nejlepší ztvárnění vládce pekel v české pohádce.

Moc nechápu oblíbenost této pohádky u některých lidí. Nepřijde mi nijak zvlášť výjimečná, snad jen tím, že má dobré obsazení. Samí skvělí herci. Jinak ale nevidím nic, kvůli čemu by měla být tak skvělá. Naopak, přijde mi, že ukázka pekla a mučení, které se v něm odehrává, byla přehnaná a vůbec se nehodí pro děti. Skoro mi to připomínalo Kladivo na čarodějnice. A to by úplně pohádka připomínat neměla.

Kdysi prosperující království, které král ponechal na pár let Petru Fialovi a dopadlo to stejně jako s naší malebnou zemí. Rádce posílal veškeré peníze do pekla stejně jako Petr Fiala na Ukrajinu. Nejvíce bych asi pochválil kostýmy čertů či krátkou vsuvku Pavla Lišky, který jako jediný dokázal obstarat humor a jedná se o jednoho z mála herců, jehož pitvoření nepůsobí trapně, nýbrž vtipně. Naopak třeba takový výkon Štěpána Kubišty byl více než podprůměrný a chemie mezi ním Táňou Pauhoffovou absolutně nefungovala. Pohádka je také zbytečně dlouhá a nenašel jsem si tam nic, co by mě bavilo. [50 %]

Csongor Kassai a Zdeněk Suchý jsou jedni z nejlepších čertů, jací se kdy v našich končinách vyskytli. Na Českou pohádku jde celkově o velmi vysoký standart. Humor vkusný, někdy jen trošku přes čáru. Ponaučení, kouzla, čerti. Co víc si děti mohou přát. Ani já se nenudil. Když jsem to teď po dvaceti létech viděl znovu, neměl jsem chuť přepínat. To u většiny našich pohádek říct nemůžu. Asi bych dal poctivé čtyři hvězdy, ale pak jsem si uvědomil, že tohle je možná první polistopadová pohádka, co se mi líbila. Takže za pět.