I ve smrti sami (2004)

No, tak já si to původně pustil víceméně jen jako kulisu. To, že jsem to viděl až do konce považuji u sebe za takový malý zázrak. Příčinou bylo skvělé podání. Herecké výkony byly výborné a přesvědčivost velmi vysoká. Trochu té deprese se odpustit musí, byla taková doba. Hudba také dobrá, jen občas v pozadí být nemusela. Nebudu jej rozebírat stran psychologie, protože to není můj obor.

„Taková hloupost a platit za ni životem? To nebyla hloupost, aspoň jsem zůstal slušnej. Mohl jste zůstat slušnej i bez těch lístků. Ale to by znamenalo mlčet. Mlčet a souhlasit“Hodně silný film podle románu Hanse Fallady o lidské statečnosti. Možná to bylo od manželů Guangelových i trošku naivní si myslet, že lidé díky těm jejich lístečkům poznají pravdu. Možná vskutku platí, že„komár nemůže bojovat se slonem“.Přesto ta jejich statečnost je obdivuhodná. V silném kontrastu s onou statečností Falladův námět ukazuje i na ty, kteří jsou jakýmsi lidským dnem společnosti a kteří parazitují a vždy parazitovat budou na jakémkoliv zločineckém režimu. V osobě jednoho ze synů takovéhoto parazita (Vojta Kotek), s jeho nadějným vykročením do života těsně po skončení války, však snímek v samotném závěru přináší i jakési „světlo na konci tunelu“ a to je moc dobře. Tenhle Kleinův trojdílný televizní film ale nemá jen pěkně natočený konec. Režie se zbytečně nevyžívá v zobrazení nelidského násilí a přesto je to vše dostatečně explicitní na to, aby člověku bylo jasno, o jak šílené době film vypráví. Herecky se pak Dušanu Kleinovi podařilo si vybrat ty nejlepší z nejlepší. Možná na první pohled překvapí, že se Jana Hlaváčová ve ztvárněné manželské dvojici nepotkala se svým skutečným manželem Luďkem Munzarem. Alois Švehlík byl však ve své roli dostatečně přesvědčivý. A samotný Munzar se svým minimalistickým herectvím se asi vskutku lépe hodil na roli soudce v penzi. Povedl se i výběr záporných postav, ať už jde o Táborského „šmejda“ Borhausena nebo o Donutilova zbabělce Klugeho.

,,Co se to stalo s touto zemí..?.'' ------ Perfektní záležitost o protinacistickém odboji natočená podle slavného románu. Tento byl v podobě vyvěšovaných letáků, které mají lid v Berlíně probudit ze slepého naslouchání vůdci. Po letácích samozřejmě jde okamžitě Gestapo, jenže se nedaří získat jedinou stopu... Z tohoto TV filmu jsem byl opravdu nadšený a je škoda těch pár detailů (rozsvícené pouliční lampy večer, nezatemněná okna...) , no a pak ten srandovní nálet, kdy po prskavce a ohnivé kouli začal hořet dřevěný stánek se zeleninou...Eh... Jinak ale super, válečný Berlín se docela povedl i stěmi všemi nezbytnými cedulemi a podobiznami vůdce. Oceňuji i šipky na fasádách domů ukazující nejbližší kryt. Co bylo ale největší devozou tohoto filmu je herecké obsazení. To bylo vskutku hvězdné a na filmu se to zatraceně podepsalo. Skvělý byl Rösner, Švehlík, Munzar, Dvořák. Super byl i pan Táborský, byť byl opravdu odporná svině... :-). Je dobré na Němce, kteří se odmítli postavit zlu a říci své jasné ne třeba formou protinacistického letáku vyvěšeného kdesi v průjezdu či na úřadě nezapomínat. I oni bojovali za lepší svět a nezřídkakdy za to jako vlastizrádci zaplatili cenu nejvišší v sekyrárně v Plötzensee. Dávám za 4 letáky. * * * *

Charizmatický Boris Rösner s chraplákom v hlase a jeho posledná rola (inak tá jeho rodinná kliatba je desivá). A možno tá rola je až takmer životná, pretože takých náckov nemal ani Adolf s jednou guľou veľmi veľa. Teda aspoň tým výrazom, prejavom, pohľadom vzbudzujúcim rešpekt i strach. Skvele zahraná rola, dokonca lepší výkon než Donutilov, ktorého trápno-komediálna postava mi tak trochu v tomto počine vadila. A vlastne všetky tie výstupy ako z veselohry sa do doby ani do deja nehodili. Kazili tú atmosféru, ktorú film chcel ponúknuť. Ale na TV film/TV seriál viac než dobré

Určitě by se našla řada výtek k režii i ke scénáři. Ani kamera nebyla vždy bez chyb. Díky obsazení se ale věc podle mýho povedla. Jednoznačně nejlepší byly skoro všechny záporné postavy. Čtvrtá hvězda je poctou Rösnerovi a jeho poslední, brilantně odehrané roli. Jen mě trochu zklamal ten závěr. Čekal jsem tam ještě Emila v úloze rudého komisaře, lovícího prchající nacisty. :-)