Houba (2000)

V tomto roce 2000 bylo "jak si spolu houby povídaj" bouřlivě rozvíjející se obor. O deset let později jsem chodil na pražskou Přírodovědeckou fakultu na předmět Ekologie hub. 99% hub jsou vlákna pod zemí kilometry a kilometry a tehdy si na tom spousta lidí dělala doktoráty. Na tomto dokumentu je znát vyprávěcí zmatek a nedostatek informací. Jak říkal na jedné přednášce vynikající Jiří Sádlo v lese všechno řídí houbová mafie. Fotr starý strom okolo sebe vyseje semenáčky a když děti začnou svou velikostí fotra ohrožovat, houby jim típnou přívod živin a ty chcípnou. Dokument si můžete pustit na placené platformě  dafilms.cz(24.05.2024)

Opakujem sa, ale veď matka múdrosti musí byť uctievaná, nie? Najlepší možný spôsob fungovania civilizácie prostredníctvom huby opísal Brian Aldiss v skvelom románe Skleník. Tam nešlo o metaforu, či pripodobnenie, ale priamo o vrastenie štruktúry huby do myslenia človeka a ovplyvnenie civilizácie myslením húb. V tomto zmysle (pri porovnaní Skleníka a filmu) je Janečkov dokument len slabším odvarom, pretože ide cez rôzne výpovede (zberateľ halucinogénnych húb a režisér v jednej osobe, marketingový odborník v supermarkete, profesionálny hubár atď.) k náhľadu na spoločnosť a jej pripodobneniu životu fascinujúcich stvorení iného druhu. Čiže taký akoby pohľad od boku, kde si divák má sformulovať vlastnú predstavu na základe pozretého. Ak však hodnotím dokument medzi dokumentami samotnými, ide nepochybne o nadpriemernú vec. Mimochodom slovenská mykologička Ivona Kautmanová nedávno povedala, že huby svojimi vlastnosťami patria viac medzi živočíchy ako medzi rastliny a tak by sa vegetariáni mali zamyslieť nad ich konzumáciou.(07.11.2016)