Hostinec „U kamenného stolu“ (1948)

"Vy jste takovéj lítostivej a já jsem taková pomalá...." Je dobré vědět, že i těsně po válce lidé neztráceli smysl pro humor a že řešili podobné problémy, jako řeší pořád. Že i tenkrtá se lidé hádali kvůli kravinám, že i tenkrtá byli šampónci a že i temkrát holkám víc než na vhzledu záleželo na tom, aby muž byl hlavně chlap. Pozdější "komunistická" produkce dokázala na tradici české veselohry dobře navázat. Demokratům se to bohužel už skoro 40 let ne a nedaří.

Čtu podruhé ten geniální román a řekl jsem si, že se po letech podívám na film, který jsem kdysi viděl. Čekal jsem, že se mi po přečtení nebude líbit, že bude jenom zkratkou, ale ejhle! Není. Je to velmi důstojná adaptace geniální knihy (ne, líp to nejde), kde vévodí perfektní výkony herců a hereček, a to všech. Aneb kdyby se to napřed četlo, tak by se vidělo, jenže ono se to napřed vidělo, pak se to četlo, pak se to zase vidělo a teď se tomu kecá. A navíc jméno výrobce rakví!

Veselá poválečná komedie, která se pro změnu odehrává za první republiky roku 1925. Hlavní předností filmu je rozhodně jeho obsazení. Ať už v hlavních rolích, dvou mladých hezkých dívek, sester Aleny a Věry, které přijíždějí do lázeňského města Džbery na dovolenou v podání Dagmar Frýbortová a Dagmar Sedláčková; podobně starých mládenců, rovněž bratrů Tomáše a Spytihněva, kteří se stále odhodlávají, aby děvčata oslovila, jenž si zahráli Svatopluk Beneš a Rudolf Hrušínský, tak i ve vedlejších rolí. Jako třeba Saša Rašilov a Jiřina Šejbalová jako majitelé hostince, kde se hlavní děj odehrává, Šimon Tatrmuž  a jeho manželka Božena nebo další z hostů pan a paní Dynderovi v podání Růženy Šlemrové a Stanislava Neumanna. Bez skvěle napsaných vtipných scén by však herci moc toho nezmohli. To ovšem zde naštěstí neplatí a humor funguje podobně jako v knižní podobě ve stejnojmenném humoristickém románu Karla Poláčka. Také zachycení lázeňského městečka a zejména osudného hostince je okouzlující a dodává filmu správnou atmosféru první republiky. Neočekával jsem vlastně vůbec nic, o to více jsem se ale u tohoto snímku bavil.

Ani nevím, proč jsem se tomuto filmu tak dlouho vyhýbal. Vždyť kvalitní předloha dávala tušit, že půjde především o člověčenské veselostrasti. Bez postranních úmyslů kritizovat, nebo podsouvat jakoukoliv ideologii. Vávra udělal příběh o odpouštění malicherností, ale také velkých omylů. V jedné rovině jsou to rozhádaní bratři usmíření skrze děvčata a v té druhé manželský pár, kde je to dnešní optikou složitější. Dnes jsou ženy podporovány, aby raději zůstaly samy, než být ve vztahu nespokojené. Pravidla hry se změnila. Nicméně pokud nejste feministická ultras, nebo sexuálně rozvrkočený aktivista, užijete si svěží, životem provoněnou veselohru, aniž by vás cokoliv rozrušilo. Je to krásně odlehčené.

Česká komediální klasika, herecký koncert S.Beneše, R.Hrušínského(nejstar.), J.Šejbalové, Saši Rašilova st., S.Neumannna, R.Šlemrové a taky J.Plachého st./kočovný herec Beno Merten/, F.Černého/jeden ze čtyř svatebčanů, co protrhnou sukno na kulečníku/ a dalších. Velice vtipní byli Gaston a Percy(J.Chvalina+V.Špidla) .... . Malou roli pikolíka měl i tehdy začínající A.Jedlička, později známý jako strýček Jedlička, bavič dětí i dospělých. Repríza : ČT 1, sobota 16.12.2023, 15.45 .