Hokusai manga (1981)

Film ze života japonského malíře Hokusaie (1760-1848), známého především jako autora obrazu Velká vlna u pobřežíKanagawa, který už je popkulturní ikonou. Mimo to však Hokusai vytvořil i množství erotických dřevořezů (zvláště Sen rybářovy ženy zde hraje velkou roli), což filmem není opominuto. Naopak erotické pnutí kmitá téměř celým filmem. Nevím, zda to odpovídá japonské tradici, či je to evropský romantický vliv, že je Hokusai zachycen jako osobnost značně excentrická, někdy až na samu hranici normálnosti. Nakonec nejpůsobivější jsou ale scény vlastního malování, obvzláště jakési šou za účasti obecenstva, kdy mistr namaluje dva vrabce na zrnko rýže, či kdy naopak pomocí obřího štětce (pometla) vytvoří obří kresbu tuší, kterou lze dobře vidět jen z městské brány..

Priemer. 5/10.

Začínám mít pro tyhle japonské "úsporné" životopisné filmy slabost. Na co nejsou peníze, to se odříká nebo naprosto přeskočí a ani se k tomu nevrací, jeden herec hraje stejnou postavu napříč dekádami jejího života... Je to svým způsobem laciné, ale přesto půvabné v nadšené snaze mít vlastní životopisný film o určité osobnosti i přes všechny problémy. Hokusai manga (s idiotským dehonestačním anglickým názvem - sex a nahota tam až na jednu scénu prakticky nejsou) je film, který do takové kategorie přesně spadá, ale zároveň mu nechybí zápal a nadšení, občas přejde do (vědomé) komedie a jako stěžejní poselství si vybere téma, které v úsekovitém podání dokáže být celistvé. Samozřejmě ta útržkovitost přináší mínusy a je zde nemálo míst, která kvůli přeskočení velikých časových úseků úplně nezapadají dohromady (třeba co se týče náhlých změn charakterů a vztahů), ale po skončení jsem neměl pocit, že by mi cokoli zásadního uteklo. Sice je trochu paradoxní, že se mi od Šinda nejvíc líbí film, který je z mnou viděných nejmíň profesionálně zpracovaný, ale prostě má své kouzlo, které jsem si v Ostrovu a hlavně Onibabě nedokázal najít. Holt to tak je. 4*(23.10.2024)

Zábavností spíš ke třem, ale za koncept jdu výše. Jde o komedii, ovšem Shindouův humor je subtilní, neříká "tady je vtip", ale divák si ho musí (tak jako v běžném životě) sám najít. Často až není jasné, jestli situace opradu byla myšlena jako humorná - ale byla. Obecně sympatická je pak drzost japonských tvůrců autorovy generace (Shindou, Fukasaku, Kobayashi, Ichikawa...), drzost v nejlepším smyslu, nevycházející z ega ani z ideologicky výchovného boje proti normám, ale jako nakažlivá absence strachu dělat kvalitní věci i s vědomí, že někomu nebudou pochuti. Zde si film dělá srandu z jednoho z největších umělců historie jako z dětinsky egoistického perverzního opilce. Přičemž snímek poctivě plní i životopisnou funkci, tj. vytváří byť ne vyčerpávající, ale funkční perspektivu na Hokusaiovu osobnosti a dílo (přičemž se soutředí spíš na onu perspektivu, než na výčet událostí). Ve filmu je subjektivně polovinu délky na plátně odhalené ňadro, ale zároveň nahota není atrakcí (respektive, je přiznanou - netlačí diváka do role šmíráka) a zapadá a je nedílnou součástí celé ujeté atmosféry. Rozkroky se srandovně aranžovaně zakrývají, což je vzledem k vystavění světa absurdní a mimo jiné poukazuje na to, že jde o důsledek nemyslné normy. Celkově, osvěžující snímek, ale imho spíš pro lidi, co mají z japonské kinematografie už dost nakoukáno a vybudovaný cit pro tento typ filmů.(22.04.2024)

Zajímalo by mě, proč má historickej životopisnej film v anglickém distribučním názvu porno. Protože nahota? SRSLY? Katsushika Hokusai je jedním z nejznámějších malířů a tvůrců barevných dřevořezůukiyo-e, a už za svého života se proslavil především díly36 pohledům na horu Fujia skicářiHokusai manga, který měl sloužit jako reference pro jeho žáky a silně ovlivnil budoucí stylizovaný styl kresby i mangu jak ji známe dnes. Kreslil ale ishungu, tehdější erotiku a porno. Ve filmu se hodně odkazuje i na tuhle část jeho tvorby, včetně zachycení vznikuSnu rybářovy ženy. Bez Hokusaie by asi dnešní porno s chapadly a chobotnicemi nebylo tam kde teď je. Nejradši bych mu dodatečně in memoriam udělil cenu za zásadní kulturní přínos pro celé lidstvo. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že byl hlavním inspiračním zdrojem zakladatele církve Létajícího špagetovéhomonstra. Kromě kreslení film zachycuje malířovy vztahy s rodinou a spisovatelemBakinem.(04.10.2015)