(Haru) (1996)

Kultivovaný film o lásce přes internet v jeho dřevních dobách. Současně výmluvný portrét japonské společnosti 90. let, lidské osamělosti v anonymní tokijské megapoli. Velká část filmu je odvyprávěna textově, na obrazovkách počítačů; vzniká napětí mezi tím, co o sobě – svých pocitech – píší hrdinové, a jaká je skutečnost. Výrazný motiv řeky, odplouvání z dosahu smutku, díky druhému...(08.10.2025)

Precizně napsaný a nasnímaný film. Morita si dal při zvolení přístupu těžký úkol. Dva lidé si píšou přes internet a půlka stopáže se odehrává v textu na monitoru, často úplně bez hudby. Samotný obsah mailů je však tak zajímavý, že to celek unese. Jednak ne všechno, co čteme, se ukáže být pravdivé, drží vás to tak v napětí. A obecně se mi strašně líbí, jak se postavy ve filmu chovají. Žádné drama není tak velké, aby se nedalo vykomunikovat. Vše je jemné a rozumové, jak už píše v komentáři rivah. Celou dobu je ve filmu prakticky zataženo, záběry mají krásnou studenou barvu. Mimo každodenního života se kamera soustředí na městské prostředí, parkoviště a vlaky. Často zabírá větší prostranství, fotbalové hřiště, silnice a mosty mezi loukami. Beton v přírodě, ideální vizuál za mě. Dojalo mě to.(07.07.2025)

Ak mám pravdu povedať, ťažko hodnotiť tento film. V podstate by sa dalo zhrnúť, že je to romantická dráma bez romantiky. Ide o to hlavne, že polka príbehu je vyrozprávaná vo forme mailu, teda polka filmu sú vlastne biele texty na čiernom pozadí bez akejkoľvek hudby, ešte k tomu anglické titulky boli jednoliate a teda neboli rozpracované ako japonský text ktorý sa prekladal, čím bol divák donútený sledovať zároveň aj originálny text, aby vedel rozlíšiť kto a o čom sa konkrétne hovorí. Miestami sa aj chyby dáke našli, teda bolo vidno že neprešli korektúrou alebo že ich prekladali japonci. Príbeh rozoberá vzťah ľudí ktorý sa stretli vo filmovom fóre, keď zistili že majú viacej spoločného začali si vymienať maily, kde rozoberali svoj každodenný život a svoje problémy. Postupne zistili, že neni všetko pravda čo si písali, začali sa stretávať a následne rozvíjať svoj vzťah (ak sa to tak dá nazvať).. Film sám o sebe je inak veľmi pomalý a nudný väčšinu času, keď to ale zoberem ako experimentálne dielo tak sa to dá stráviť (vidno že sa režisér snažil o niečo nové vo svojej dobe, keď sa ešte len začínal rozvíjať internet v domácnostiach), ale naozaj to neni pre každého.

Film videný na AnimeShow 2013, kde ho zapožičala japonská ambasáda zo svojich archívov.(21.03.2013)

Celou dobu rozmlouvají přes e-maily, až nakonec se setkají po vystoupení z vlaku v Tokiu. Jemný, inteligentní film.(29.11.2021)