Griffin a Phoenixová (2006)

"Remake TV filmu z roku 1976, který originálu nesahá po kotníky", píše se jinde. Já bych řekl, že sahá, ale po kolena. Je to velmi mdlé, herci s rolí moc nesouznějí. Co mám v hlavě originál TV film z roku 1976, zaujal mne mnohem víc. Nejen kvůli Peteru Falkovi. A závěr, když přijde na hřbitov a na náhrobku nápis : Čekal/a jsem, že přijdeš ... Zajímavost zde je, že nepadne Griffiono křestní jméno (Henry, v originále Jeff).

Byla jsem sama zaskočena, když v polovině filmu (cca) dojde k zjištění zdravotního stavu u Sarah, že mě to tak dostane vážně - vážně jsem začla brečet...Bylo to tou jednoduchostí, tou energií, elánem a životem, kterým to bylo přednesené a nebyl to podle mě zbytečný patos, který mohli vytvořit? Nejsem si jistá. Nicméně jsem si to v tu chvíli pustila ještě jednou...Ten film je ohromně lehký, zároveň má skvělý závěr (nemám ráda happyendy a přemíru sladkosti a tady to podle mě prostě není). A pár Mulroney a Peet mi k sobě krásně sedí. Jen oni dva. Nic jiného. Jen chvilky spolu...A za to jsem ráda, že je tam to podstatné - tak jak chtějí oni...

Nová adaptace Hillova scénáře o dvou lidech, které kromě lásky spojuje i zákeřná nemoc v nejpokročilejším stadiu. Jejich čas se naplňuje a oni si ho chtějí užít naplno... Srovnání s originálem, natočeným před 30 lety se pochopitelně nabízí a u mne má letitý snímek mírně navrch. Jednak v ústřední dvojici, kdy mezi Jill Clayburg a Peterem Falkem neobyčejně fungovalo vzájemné souznění a chemie a v dialozích, které byly ostřeji řezané jak v humorné, tak i v té smutné poloze. Toto nové zpracování ale nezklamalo. 70%.

Nemusím remaky... Ale tenhle se povedl. A to jsem k tomu přistupovala a priori skepticky a připravená se do toho pořádně obout... Ale ňák se nezdařilo. Než jsem se nadála, celé mě to nějak vtáhlo do děje a nepustilo až do konce. Nějak mi nezbyl čas na kritiku a srovnávání... Dermote a Amando,děkuju... 😊

Filmu som od začiatku príliš neveril a tento stav trval pomerne dlho. Lenže vždy, keď sa niečomu bránite, tak to skončí presne naopak a aspoň sčasti sa tým necháte pohltiť. Chápem, že niekto môže považovať tento film za presladený gýč a chápem, že pre niekoho môže patriť do topky romantických filmov. Ono keď sa pozerám na film spätne, tak ani to kvázi rýchle milostné vzplanutie vzhľadom na stav, v akom sa postavy nachádzajú, nie je nepravdepodobný. To neznamená, že niektorým scénam som neuveril, naopak tá úplne záverečná je takmer až dokonalá a pôsobí takmer umeleckým dojmom, nesie v sebe totiž viac, ako sa na prvý pohľad zdá.