Goebbels (2024)

Natočit něco inovativního, co by vrhlo nové světlo na dané téma? Za mě nepravděpodobné. Možná proto se rejža rozhodl místo tradiční historické výpravy do světa nacionálního socialismu vykreslit události jako varování ohledně fanatismu, demagogie a síly propagandy, což byla ovšem cesta, o kterou jsem tak úplně nestál. Ne, že by v rámci této historie nebyl od věci nějaký myšlenkový přesah/varování, ale s ohledem na současnost a fakt, že je lidstvo nepoučitelné, bych spíše ocenil klasický přístup. Obyčejný historický snímek, který je natočený za účelem, aby co nejlépe zmapoval historii, tak jak se skutečně stala a navrh přiřadil nějaké to poselství na závěr. Takhle tu máme jen podprůměrnou sondu do života Goebbelse, Hitlera a dalších. Podobnost ansámblu se skutečnými postavami bohužel taky kolísá. Nejedná se vyloženě o průser, ale rozhodně to není film, o němž bych si po první projekci řekl, že si ho určitě dám někdy znovu.

Nelze mi nesrovnávat s geniálnímUntergangem. A v tomhle srovnání je "Verführer" chudší, ošklivější a méně zajímavý mladší sourozenec. Je taky škoda, že se šetřilo na scénách v exteriérech a většinou se jedná jen o salónní konverzačku. A jestli mi v Untergangu zprvu Bruno Ganz jako Adolf Hitler příliš nesedl (měl jsem ho silně spojeného s Wendersovým andělem), aby mě pak ovšem postupně důrazně přesvědčil, tak oněm dvěma pánům představujících Hitlera a Goebbelse se mě přesvědčit nepovedlo ani trochu. Nejen kvůli jejich prachbídné fyzické (ne)podobě s předlohami, ale i kvůli absenci věrohodného (respektive jejich předlohám věrnému) charismatu. Četbu Goebbelsových deníků považuju za mnohem hodnotnější zážitek, než sledování tohohle filmu. Ale ztráta času to určitě není, film vychází ze známých historických skutečností, několikrát chytře použije autentické záběry prolínající se s filmovou scénou a jako článek do mozaiky o válečných událostech má určitě svůj smysl.

Pohľad na udalosti v Tretej ríše skrz majstra propagandy Josepha Goebbelsa. Škoda, že film začína praktickyin medias res, a nie od Josephovho detstva, dospievania a postupného prieniku do nacistických štruktúr. Každopádne, natočené to bolo podľa mňa kvalitne a tentokrát nie očami Führera Adolfa, ale jeho pravej ruky. Spočiatku mi Joseph neprišiel až tak sfanatizovaný, ale postupne ho jeho narcizmus a zároveň snaha zaujať Adolfa dostal do role, akú napokon historicky zohral. Film ma bavil, či už po vizuálnej stránke, ale aj čo sa týka spádu, dialógov, archívnych záberov, a pod. Najsmutnejšie, že to, čo robil Goebbels, teraz robí mnoho ďalších politikov - klamlivá propaganda a ovládanie myslí ľudí proste prináša úspech. 4*

Arijsky kurevnik Goebbels, ktory bol vacsi narcista, ako propagandista. V kazdom svojom kroku si uzival vtedajsie fotoaparaty a dav ludi. Az tak si protirecil, ze chrapal s ceskou. To je ako kapitan Danko, ktory sa zucastnil pochodu Hrdi na rodinu a pomimo spi s kazdou slapkou, o ktoru zakopne. Tragicke. 
 
Ak ste si vsimli, tak terajsia vlada pouziva podobny system, aky pouzivali nacisti. Polarizovat ludi proti sebe: proti progresivcom. Aj sa im to podarilo. Len to ma taky malilinky hacik. Ich volici su hrdinami len na internetoch, ak pride na lamanie chleba, stiahnu chvost a knucia. Ako henten vazneny propagandista a extremista s antisemitistickymi nazormi z anglickej pivnice.  /80%

Ako keby ten film nevedel o čom má byť a na čo sa zamerať. Prvých 40 minút sa zaoberá Goebbelsovým súkromným životom a je to skoro ako romantická komédia so strýčkom Hitlerom, ktorý všetko zariadi (keby Nemci vedeli robiť komédie). Ďalšia časť sa už venuje vojne a propagande - tu vidíme nekonečnú sériu stretnutí a porád, ktoré nám majú ukázať svet v pozadí vojnovej mašinérie, ale divácky to prekvapivo nie je veľmi uspokojivé. Až posledných 20 minút predsa len prinesie tvrdý drajv, ktorý som očakával z filmu o "indivíduu" ako je Goebbels, ale to mi prišlo pomerne neskoro. Videné na AFF 2025.