Ponniyin Selvan: Part One (2022)

Filmy Maniho Ratnama nikdy nebyly snadno srozumitelné západnímu publiku. Já sama mám zkušenosti jen s těmi, ve kterých hrála Aishwarya Rai (Bachchan) a vždycky to bylo náročné setkání s velmi odlišnou kulturou.Iruvarbyl její debut,GuruaRaavan/Raavananbyli obrovské příležitosti pro Abhisheka. Dvojdílný eposPonniyin Selvanje ságou podle klasické tamilské literatury. Autor Ramaswamy Krishnamurthy ten příběh nejprve publikoval na pokračování v magazínuKalki(který byl pojmenovaný podle jeho pseudonymu) v letech 1950-1954 a nakonec vyšlo celkem 5 svazků v roce 1955. Z toho obrovského množství materiálu samozřejmě nešlo natočit nějakou svižnou inscenaci sotva v délce hodiny, proto se Ratnam rozhodl pro událost rozloženou do dvou let. Za sebe říkám, že bych to na jeden zátah ani v kině vidět nechtěla. Ale s mírným odstupem hodnotím první polovinu jako vcelku nevšední zážitek, neskutečně výpravnou podívanou do 10. století. Když si člověk uvědomí, jaké paralelní příběhy se odehrávaly ve stejné době v naší části světa, je to vlastně docela vzrušující. A Aish je tu krátce před padesátkou stále báječná, skvostná na pohled, a zajímavě obsazená. Jen člověk nesmí čekat srovnatelnou pohádku jakou bylaJodhaa Akbar.(13.01.2026)

Malé zklamání jest přítomno, ale je jasné, že překonat či se alespoň lehce přiblížit podobně laděnému a vskutku majestátnímu „Baahubalimu“, bude dozajista přetěžký úkol. Hlavní problém spočíval v nepřehlednosti. Příliš mnoho postav a vztahů mezi nimi, kde hrálo hlavní úlohu politikaření, nadělalo pěkný guláš. Zorientoval jsem se „tak nějak“ až po čase, protože se mi nechtělo narušovat plynulost vyprávění dohledáváním, jestli přítomný děj (kdo, proč atd.???) chápu dobře. Bohužel mne ani žádná z postav neoslovila natolik, abych s ní mohl více sympatizovat, což je věru škoda. T. Krishnan to ovšem tuze slušelo. Rovněž vidět po čtyřech letech A. R. Bachchan bylo velmi potěšující. V této první části se pouze „rozdaly karty na stůl“ a skutečná „hra“ přijde (tedy doufám), až v druhém díle. Vizuál byl moc krásný a akční scény zajímavé, i když o poznání chudší, než ve zmiňovaném „Baahubalim“. S hudbou, na kterou si potrpím, to rovněž nebylo slavné. Pěkná byla, to ano, ale i zde jsem očekával něco mnohem silnějšího. Inu, jsem sám zvědav, jak to dopadne... Kdo je doopravdy kdo, kdo s kým, kdo proti komu atd., tedy na kýžený výsledek politické zapleteniny. Rovněž doufám, že přijde i nějaká výraznější romance, neb tato stránka byla zcela nevýrazná a jen doplňková. Oceňuji čtyřmi zmatenými hvězdami.(25.06.2023)

3-hodinová nádielka historického veľkofilmu, ktorá pôsobí vizuálne naozaj majestátne. Bohužiaľ, dejová línia je pomerne náročná a ja som sa ani za svet nedokázal v tom celom zorientovať, že kto je kto, a komu vlastne o čo v tejto zápletke išlo. Na môj vkus to bolo pomerne neprehľadné, a scenáristicky to bolo tak prehustené, že to bolo v tomto prípade skôr na škodu ako úžitok. Nedá mi však vyzdvihnúť absolútne krásnu výpravu, vrátane kostýmov, kulís a všetkého ďalšieho - to pôsobilo naozaj vizuálne na vysokej úrovni. Tak aspoň nad tým som sa rozplýval, keď už na samotnej dejovej línii nie.(15.03.2023)

Má znalost Bollywoodu (resp. Kollywoodu) je nulová, takže kontextuální věci neposoudím. Snímek je vysokorozpočtovým akčním dramatem vycházejícím z epického historického románu. Je trochu snesitelnější než obdobné indické filmy (které také překračuje produkčním zázemím). Mix žánrů je zde překvapivě harmonický a i když bych osobně oželel muzikálové vložky, filmu se dáří budovat poctivou fantasy atmosféru. V ději je díky indickým jménům trochu obtížnější se orientovat (kdo je kdo a v jakém rodinném vztahu), silně doporučuju neignorovat úvodní animovaný souhrn. Jako evropskému divákovi mi trochu chybělo prokreslení postav, ty jsou vesměs vymezeny svými schopnostmi a sociální pozicí. Chybějící osobní rovina pak do jisté míry vzbuzuje otázku proč vlastně držet palce jedné a né druhé straně. Absence psychologie ale asi vychází z žánru, respektive částečně z formy mýtu a částečně z indické kultury. Indický je pak i přístup k herectví, herci jsou zjevně tamní celebrity, které jakoby na diváka trochu pomrkávají a počítají s tím, že je zná. Snímek je ovšem funkční i bez toho. Nelze neocenit řemeslnou kvalitu včetně režie. Jako ochutnávka jiného přístupu k vysokorozpočtovým snímkům a kulturní obohacení je Ponniyin Selvan: I nepochybně zábavný a osvěžující.(06.11.2022)