Ginrei no hate (1947)

GINREI NO HATE (Snow Trail nebo To the End of the Silver Mountains; 1947) je vynikající, v lecčems nepředvídatelný japonský film. Pozoruhodný je už tím, jak narativní vzorec lupičů prchajících před zákonem realizuje prostřednictvím hned několika žánrových schémat. Na jedné straně se střídají scény útěku a scény zastavení se v různých obydlích, ovšem každá z těchto os je opět několikrát variována, takže se výrazně mění tempo i nálada. Už z nečekaného německého nápisu na zdi a odkazu na západní filmy tuším přímou poetologickou návaznost na německé horské filmy dvacátých a třcátých let, které Akira Kurosawa jako velký cinefil zřejmě znal stejně dobře jako americké westerny, s jejichž vývojovými modely se tu horské filmy působivě kombinují. ___ Proč Kurosawa? Právě on totiž napsal k tomuto neznámému filmu scénář a sestříhal jej! Parádní jsou přitom kombinace rychlých montáží s precizně konstruovaným diskontinuálním střihem, velmi dlouhých záběrů se složitou kompozicí - a rytmizující zapojení záběrů s nakloněným rámováním. Zatímco přitom tvůrčí vliv raného Kurosawy v narativní výstavbě, střihu a zřejmě i výběru kompozic rozpoznávám, chybí mi bohužel znalost tvorby Senkichi Taniguchi, pro něhož to byl druhý film a Kurosawa se o snímku později vyjadřuje právě jako o Taniguchiho. Z kurosawovského hlediska je ovšem důležité, že ve filmu si dva ze tří zlodějů zahráli Takaši Šimura a debutující Toširo Mifune, které si Kurosawa vybral jako klíčové herce i do svého následujícího projektu OPILÝ ANDĚL - a oba si vedle sebe zahráli i dvě nejdůležitější role v SEDMI SAMURAJÍCH. ___ Dnešního diváka může GINREI NO HATE trochu mást svým rytmem, respektive ostrými přechody mezi různými tempy, ale svými dvěma vyvrcholeními strhne snad každého. První vyvrcholení se váže k "filmu" vyprávěnému od první do třicáté minuty (přesně), zatímco to druhé k "filmu" vyprávěnému od třicáté do šedesáté minuty (přesně). Nacházet nenápadné legendy japonské kinematografie čtyřicátých let se prostě vyplácí. Ostatně kdo by nemiloval japonskou kinematografii, že?(27.01.2021)

Anglický název SNOW TRAIL. "B film, který se proslavil". Tři lupiči, Eijima, Nojiri a Takasugi, vyloupili banku a před policií prchají do hor. V hospodě vysoko v horách narazí na mladou ženu s otcem, horalem jménem Honda. Lidé v hospodě nevědí, že jde o hledané zločince, jsou k nim přívětiví. Honda se nabídne je převést přes hory, ale Eijima svou paranoiou všechny ohrozí při nebezpečné výpravě. (IMDb). Film se odehrává v Hokkaido na Mount Hakuba. Toširo Mifune zde debutoval.(05.12.2019)

Chytlavě prezentovaný příběh s výbornou režií. Krimi zápletka se plynule promění v dobrodružný film. Ze skvěle nasnímaných zasněžených exteriérů dýchá mráz a hory budí skutečný respekt. Výborný debut pro Mifuneho, ale všechnu pozornost na sebe právem strhává Takashi Shimura s na takto malém prostoru vskutku působivým charakterovým růstem.(28.02.2015)

Nečekaně záživné krimi drama, které kdyby nezapadlo v hlubinách dějin, bylo by dnes nejspíš považováno za klasiku svého žánru. Za zmínku stojí také fakt, že je natočeno podle scénáře Akiry Kurosawy, který jej sám točit nechtěl. Jeho rukopis je však znatelný i přesto, že se režisérského postu ujal debutující Senkiči Taniguči, který si s kurosawovskou látkou poradil na výbornou. Na kvalitách filmu mají ovšem svůj podíl také dvě pozdější herecké hvězdy japonského film: Toshiro Mifune, který na své kvality ve své první ústřední (démonické) roli nemohl poukázat lépe; a Takaši Šimura, který se ujal obtížně uchopitelné role naprosto senzačně.(04.03.2014)