V písku ostrova Iwo Jima (1949)

V písku ostrova Iwo Jima je dobře natočený válečný snímek, ve kterém jsou použité autentické záběry, objeví se tu skuteční veteráni a akce je napínavá. Bohužel je jí však velmi málo, samotná operace na Iwo Jimě se objeví až v posledních 20 minutách a cca 10 minut trvá boj na Tarawě. Zbytek je především o vztazích uvnitř vojenské skupiny, kde vyčnívá pouze Wayne, který tu sice působí nepatřičně, ale právě tento pocit umocňuje celkově rozporupornou postavu velitele, kterému se nedaří s podřízenými navázat kamarádství, občas je až moc přísný a jeho autorita prostě nefunguje. Proti němu stojí jeho muži, kteří poslouchají, ale prostě ho nemají rádi. A i když mají jména a jejich scény zabírají většinu filmu, tak až na Conwaye mi ani jeden neutkvěl a i ten jeden jmenovaný ve chvíli, kdy neměl konflikt s velitelem, byl naprosto zaměnitelný. Stejně tak mě na konci už iritovaly různé berličky v ději (perou se a ve stejné vteřině se zčistajasna objeví nadřízená šarže) a nelogičnosti (po zastřelení jednoho z nich si všichni na místě nahlas přečtou nalezený dopis, jak kdyby najednou válka skončila).

Pre mňa ďalšia ukážka, že Wayne sa viac hodil do vojnových filmov než do tých westernových. Aj keď na rolu seržanta je už trochu pristarý. Rozmýšľam, kedy naposledy som ho videl v tak malej šarži - asi nikdy, väčšinou hral plukovníkov či generálov. Našťastie pre film sa príbeh netočí len okolo hlavnej postavy, svoje mikropríbehy zo života zažívajú aj ďalšie postavy. A záverečná vojnová akcia na ostrove Ivo Jima patrí - aspoň v tej dobe - medzi to najlepšie.

Celkem klasický válečný film, který neurazí, ani nenadchne. John Wayne hraje drsného a nenáviděného seržanta s bolístkou rozpadlé rodiny, vedle něj je pár základně nastřelených charakterů v čele se zamilovaným intelektuálem, který na konci uzná že měl seržant pravdu. Vojenský život je prostřídán dvěma akcemi - invazí na atol Tarawa a Iwo Šimu. A tady se mi to bije - napínavé a celkem výpravné válečné sekvence jako dobývání bunkrů, různé překvapivé útoky či nečekaná pomoc plamenometného tanku jsou střídány s dokumentárními záběry, které nemilosrdně ničí jakékoliv napětí. Ale celkově to nebylo špatné.

3,5 Solidní válečný snímek, který není ani tak o Iwo Jimě jako spíš o tvrdém seržantu Strykerovi a vztazích s jeho muži, obecně o vztazích otec a syn, o zklámáních, nenaplněných očekáváních a hrdosti. Je prostě každým coulem americký válečný film ze 40. let, kde se hraná akce střídá s dokumentárními záběry, ale kupodivu mě to s výjimkou prvních roztahaných 40 minut bavilo. V závěru proběhne ikonická scéna zvedání vlajky na Iwo Jimě (tedy až to druhé, slavnější), kterého se účastní také tři přeživší účastníci bojů na tomto ostrově.

I GUESS ALL WE CAN DO IS JUST TAKE IT AND HOPE WE DON'T MAKE THE SAME MISTAKE AGAIN!!! John Wayne v prvotřídní formě. Neexistuje na světě snad nikdo, kdo by byl takovej tvrďák jako byl právě on. Všechny jeho filmy jsou inspirací, jak bojovat se životem. Pořádně v tomto filmu kluky peskuje a nezadá si nic ani s barovou společnicí LONESOME? DRIFT!! Válka byla peklo a v tomhle filmu to jde hodně vidět. Mrtvejch kluků se válí v písku víc, než turistů na pláži v Bibione a film sem a tam přitlačí i na city diváka. Cela rota je plná sympaťáků a všechno na co se u sledování zmůžete je, že se modlíte za každýho jednoho z nich a doufáte, že to přežijí.