Genesis (2018)

Tri príbehy v jednom filme, ktoré by mali podľa mňa potenciál aj na samostatné sfilmovanie. Celkovo však vytvárajú peknú mozaiku o dilemách v dospievaní a v láske či medziľudských vzťahoch. Námetovo výborné, príbehy majú určite čo povedať, ale aj tak sa mi to napokon zdalo také nedotiahnuté (aj keď "čo bude ďalej" bolo naznačené). Príbehy ma bavili, keďže boli celkovo atraktívne, aj postavy vcelku zaujímavé ... ale ako celok to bolo pre nedostatok času tak trochu povrchné. Obrovská škoda! 3*

Závěrečná část z letního tábora. Jakoby tam Philippe Lesage byl se mnou a s miliony dalších dětí, které se poprvé zamilují, poprvé loučí, poprvé jsou součástí něčeho většího, je přerůstajícího. Neskutečné. Právě tam se utvářel svět sourozenců, jejichž osudy jsme téměř dvě hodiny sledovali. Geniální film. (Odvážná teorie: táborový vedoucí, který se nerad loučí, je ten parchant, který o 10 let později Charlotte zlomí srdce a pak ani nemá odvahu k tomu, aby jí do očí řekl, že dál nic nebude. Asi to tak nebude, ale klidně by být mohlo.)

Podmanivá, nesentimentálně citlivá pocta mládí a J.D. Salingerovi, kterého možno přímo objevit nejen na nočním stolku hlavního hrdiny a v intimně osvětleném (pro našince předojemném) chlapeckém dialogu, ale volně i v neotřelé struktuře filmového vyprávění. Rodák z Quebecu a zkušený dokumentarista Philippe Lesage šikovně využil členění Salingerovy novely Franny a Zooey, která vystavěna na třech paralelních rozhovorech, propojených v osobách sourozenců, aby svoji filmovou cestu juvenilního objevování, testování hranic vlastní svobody a zrání členil podobným způsobem a bonusově uzavřel osobitým epilogem. Přičemž postava šestnáctiletého Guillauma nezastírá své literární předobrazy: organicky v sobě pojí bystře sarkasticky glosujícího, stádností, snobstvím a měšťáctvím opovrhujícího, vnějškově až lehce cynického, vnitřně nejistéhokultovníhoHoldena Caufielda s výřečným Zooey; filmová Charlotte je ve vztahu k literární Franny o dost svébytnější, méně čitelnou postavou, ale co by ne... Připočteme-li více než přesné herecké výkony (Théodore Pellerin má v sobě vše, resp. něcovíc...) i padnoucí soundtrack, celkověGenesiszcela jistě nezanechává prchavý dojem, jak by se možná v rámci žánru a tématu dalo očekávat....

Hrůza a běs. Pár zajímavých myšlenek, absolutně nevyužitých a nedotažených kamkoliv. Provedení hrozné. Konverzace příšerné, trapné, všechno je super a všechno je totálně baví. Zvuk chvíli francouzsky, chvíli anglicky a to stejné postavy.??? Měl jsem problémy dokoukat. Film je nezáživný, nudný, dlouhý a trapný. Nekonečné záběry na všechno, na chození, tancování, zpívání, běhání, jízdu na kole, postele ... Hercům jsem nevěřil jejich role, "příběh" nechytil, prolínání "dějů" to ještě zhoršilo. Tohle fakt nedoporučuji. Neměl jsem se nechat zlákat mimo jiné zdejším nesmyslně vysokým hodnocením. Přemýšlím, pro koho je film vlastně určen. Pro teen asi ne a pro starší také ne .... Malý SPOILER: Konec prostě přišel a nevyřešilo se nic ze dvou hodin. Ani náznakem. Zbytečné dvě hodiny života.

Velice dobrý film z mnoha úhlů pohledu. Dokázal navodit atmosféru a hlavně náladu a přiblížit postavy k divákovy. Podtrhl i to, že důležité je to, co člověk cítí uvnitř a ne to, co řeknou často nešťastně vyřčená slova. I když byly několikrát i kruté scény, nebyly zbytečně rozpitvány. Můj hlavní pocit po skončení filmu byla ale zlost - zlost na některé dospělé, kteří dokáží naprosto nevhodně zasáhnout do citového života dospívajících, což mnohdy vyústí doslova v tragédii. Ta byla ostatně víc než naznačena ve finále Guillaumeho příběhu, kdy procházející dozorce zastihl jeho s novým kamarádem Alexisem spokojeně spící v jednom lůžku. A já se ptám, jak může být pracovníkem s dětmi člověk, který udělá z této nevinné věci neslýchanou aféru. Alexisovi bylo 14, Guillamovi 16 - v tomto věku hlubokého citového vnímání to je věc naprosto normální, že chci být nejblíže tomu, koho mám rád - tak by to vnímala většina přítomných. Přál jsem si fakt v tu chvíli, aby Guillame toho dozorce přizabil,,, Škoda, že režisér nedotáhl tento příběh dokonce, jako ostatně ani jeden ze všech tří, a my se jen můžeme domýšlet, co bylo dále s Alexisem. Náladu pak trochu vylepšila závěrečná krátká epizodka s Felixem, pocit lehké beznaděje však zůstal. Ale zároveň i naděje, že vše může pokračovat už dobře. Dávám plné ohodnocení, na film budu dlouho vzpomínat.