Garáž (1979)

K tomuto filmu jsem se dostal díky nabídce VRK, kde byl dalším v pořadí. Za normálních okolností bych se k němu asi nikdy v životě nedostal, protože konverzační kousky rozhodně moc nevyhledávám. Jakožto milovník především akce, napětí a potažmo i brutality či nejrůznějších prasáren…Nicméně musím uznat, že tento sovětský kousek nebyl špatný. Postupné gradování atmosféry i měnící se vztahy mezi jednotlivými účastníky, kteří postupně poodkrývají nejen svá tajemství, ale i nejrůznější machinace a nekalé praktiky nejednoho z nich – jo místy to mělo šťávu, emoce ovšem i několik nudnějších pasáží a dost mi vadí „uřvanost“ ve filmech všeobecně a tady se doslova přeřvávali všichni. Některé postavy jsou zajímavé a docela jsem si užíval jejich postupnou proměnu, jiné lstivé svině už od pohledu, no a pak tu bylo i dost těch nevýrazných. Chudák borec, co to celé prochrápal…Určitě nelituji, že jsem se na tento film podíval, lepší průměr. 60%

Perfektní konverzačka ze schůze zaměstnanců zoologického muzea, kde se řeší odebrání čtyř garáží čtyřem zaměstnancům a celou dobu se vybírá, kteří nešťastníci to budou. Ačkoli ale je určitá čtveřice označena hned na začátku, tak se rychle vzbouří a snaží se výsledek vedení okamžitě změnit. Mezitím se vyvíjejí charaktery a vztahy mezi všemi postavami, celá schůze se neúnosně protahuje do ranních hodin a ke společnému řešení ne a ne dojít... Do určité míry je to satira na komunismus a vedení SSSR (byť méně sofisitkovanější než mohla být, ale zase rok vzniku je takový jaký je), do jiné zase na nemožnost všeobecné shody na družstevních nebo vlastnických setkáních. Chytře to graduje i vrství zvraty ohledně zásadnějších odhalení z osobních životů postav, přičemž sympatie k většině postav se díky tomu u mě neustále měnily, vše zůstávalo do jisté roviny působivě nepředvídatelné a závěr je geniální tečkou za vším viděným, jelikož SPOILER zpochybní jakoukoli revoluci, když utlačovaní vyhrají a následně losují posledního, kdo přijde o garáž - a jednohlasně to schytá chlap, který celou schůzi prospal. Takže se jako největší oběť schůze nakonec ukáže on, jelikož je zneužit vlivem všech předešlých okolností, kterých si není a nemůže být vědom. KONEC SPOILERU Nesedl mi jen příkon k přílišné absurditě v druhé polovině, ačkoli jsem se s ním dokázal srovnat, oproti třeba námětem lehce podobnýmVlastníkům, kde té nucené přehnanosti bylo moc a výsledku viditelně ublížila. Jinak ale zdařilá konverzační satira a zároveň snad jediný typ sedmdesátkového "filmu o schůzování", který by se mi mohl líbit - hlavně proto, že je naprosto podvrací a ti, jež mají být vzory, jsou zde naopak naprosto neschopní a vykloubeni ze svých klamavých profesních rolí. 4*

Pre jednu rodinu, jedna garáž!Schôdza členov družstva, ktorá sa mala konať cca 1/2 hodiny, sa nakoniec pretiahla až do ďalšieho dňa. Nepomohli ani výhovorky typu "pustite ma, čaká ma svadobná noc". Chvostovovi, ktorý prišiel na schôdzu bez hlasu, sa tento záhadne vrátil. Nakoniec aj starý ruský film, môže byť dobrá komédia. Svoje spravilo aj prostredie prírodovedného múzea, kde sa schôdza popri vypchatých zvieratách konala.

Líbil se mi už jenom nápad  uzavřít skupinu hádajících se osob do zoologického muzea coby paraleru na to, že parta dospělých lidí se dokáže chovat jako zvířata.:o  Prostředí filmu nabídne především geniální prvek kymácejícího se modelu vrzající vycpané ryby.:o   Vnímal jsem zde i výsloveně plno chytrých postřehů a až filozofických  řečí, sem tam až s nádechem poetičnosti  (Jednat legálně je hezké, jenže trochu težké/Život je samá otázka, kdyby tak byl samá odpověď/Jsem archeolog, současnost mě tolik nepřitahuje. Raději se vrtám v minulostia předevšímZabývám se satirou - Ruskou či zahraniční?-Naší-Máte úžasný obor. Zabýváte se něčím, co vůbec neexistuje.:D). Mnohdy jeden jediný detail dokáže o době a lidských charakterech vypovědět mnohé - už jenom ten začátek, kdy soudruzi hlasují ,,pro´´, aniž by ještě veděli pro ,,co´´ :D. Nebo moment kdy se hlasující rozdělí na dvě řady stojící proti sobě, který jakoby představoval podobenství na dobu ,,rozdělené společnosti´´, kdy část lidí konala v souladu s režimem a druhá se úchylila k odvážné disidentské činnosti.  Nechybí ani opravdu vtipně absurdní momenty jako ustlání na novinách či emotivní odkrytí tajemství jako zaplacení muži, aby počal se ženou dítě. Vlastně mi toho opravdu vychází na Garáži ledacos zajímavého a pro zasvěcené Rusy může mít tento film podobné kouzlo filmů ,,o ničem´´ jako u nás soudobé spřízněné projekty Formana a Papouška, které jsou pro mě osobně kultovní. K ruské variaci Garáži jsem si možná nedokázal vytvořit takový vztah, možná způsobený občasným sklonem od chytrosti k něčemu, co bych snad nazval uchýlení se k jakémusi lacinnému tajtdlíkování (hromadné zpívánky), které filmu spíše uškodilo a nemuselo tam být. Možná mě také příliš namlsalo srovnání s Havelkovými Vlastníci.

„Život je samá otázka!”•Družstevný výbor, v zložení 28 súdruhov & súdružiek, mal vskutku následne rozhodnúť zrovna o tom, kto z nich príde o svoje moskovské parkovacie garážové miesto [kvôli blížiacej sa urbanizácii z pohľadu diaľničnej výstavby], čo napokon vyústilo v priam lavínovú smršť prozaických situácií, ako povedzme vystrihnutých priamo zo života; nadchádzajúca dejová línia, na mňa na prvý pohľad nezapôsobila úplne najvierohodnejším dojmom v zmysle scenáristických kľučiek, skôr by som pochválil postupné odhaľovanie povahových vlastností človeka ako takého → odkrývanie charakterov, čo taktiež systematickým spôsobom prichádzalo na pretras, čo bolo oveľa zaujímavejším zistením, nakoľko: klientelizmus, lobizmus, rodinkárstvo, úplatkárstvo, korupcia a obdobné negatívne pojmy, sú rovnako stále prítomnými aj v aktuálnom 21. storočí - nielen iba na konci 70. rokov min. storočia v Sovietskom zväze; sovietsky režisér v podobeE. A. Rjazanova, síce vytvoril ukážkovú satiru na spoločenské ukotvenie v rámci celku, no na druhej strane mi asi najviac k tomu prekážal i naprosto vysoký výskyt postáv, čo predsa predstavovalo rušivejší element, a to ďalej ani nehovoriac o neustálom prekrikovaní sa, ako z nejakých nevkusných politických diskusných relácií, čo mi prekážalo ešte i čosi málo viac, ako je vôbec prípustné.•A posledný záber bol povestnou čerešničkou na torte!P.S.:Rozhodne neľutujem tejto mimoriadne trefnej satirickej projekcie, ktorá stopercentne mala niečoalarmujúceho do seba → Sovieti si tým pádom len nastavili vlastné zrkadlo, ktoré nie je cudzím ani nám ostatným - pokrytcom.