Gajok (2004)

A Korea zas jinak, tentokrát dramaticky rodinně - ovšem i s gangsterskou linií - a možná tak trochu blíže tuzemským family-filmům, kde hrají roli narušené vztahy poznamenané minulostí. Příběh se odvíjí pozvolna, bolesti hrdinů rozkrývá pomalu a vtahuje, i díky skvěle hrajícím, ačkoli hraje s již poměrně známými kartami. (70%)

Pokud bych měl brát korejské filmy naprosto vážně, myslel bych si, že většina korejských rodin je dysfunkčních, že minimálně polovina populace má pletky s mafií a že téměř všichni si v sobě nosí nějaké temné tajemství. Celkem mě překvapovalo, že malý bráška vlastně žádné problémy nemá, mohl by být přece vesele znásilňován, mohl by mít nějakou nevyléčitelnou nemoc a ono nic. Škoda. Vím, že to může znít ironicky, ale já si už bez toho korejského citového vydírání nedokážu představit život, čas od času prostě musím nějaký korejský snímek zhlédnout. Na druhou stranu ale chápu, že korejské filmové pochutiny vařené ze stále stejných surovin se mohou leckomu zajídat.90%

Na úvod trailer.Kórejská dráma Family buduje atmosféru súdržnosti rodiny naozaj poctivo. Vzťah ťažko chorého a pracujúceho otca s dcérou, ktorá je práve prepustená z väzenia je na bode mrazu. Strohé a chladné dialógy v úvode, sa však časom menia v skutočnú lásku. Mafiánske peniaze nič dobrého neprinesú a vyzerá to tak, že bosovi len vrátené peniaze nebudú stačiť. Nenašiel som tu nič prehnane ázijského, ani typicky kórejského, teda zbytočne uplakaného a rodinná dráma s prvkami mafiánskeho filmu presvedčivo rozdáva emócie a ukazuje pravé hodnoty. Záver bol pre mňa predvídateľný, ale vôbec mi to nepokazilo zážitok. Malé Gran Torino po kórejsky. 80%.

Je vidět, že v Jižní Korei pěstuje nejen kvalitní rýže, ale také méně kvalitní emoční gangsterky. Fakt, že scénárista tenhle svůj nákyp, uvařil dle osvědčených receptů, asi není třeba dokládat. Nebo je to tím, že se mi jihokorejská gangsterská kuchyně jeví na jedno brdo? - ke stolování tu sice bylo nožů dost, chyběla však nějaká solidní vidlička.

Ach, drámička podľa môjho gusta. Hoci koniec predvídateľný a očakávateľný, stále sa snaží udržať si nejaké to čo ak? Ale inak sa na nič nehrá, nič extra prehipované. Dokonca ani tá konečná "vydieračka" nebola až tak prehnaná, ako je na Kórejcov typické. Myslím, že je škoda sa viac rozpisovať treba to jednoducho vidieť, potom človek pochopí. Opäť jedna z kórejských fajnoviek.