Funebrák (1932)

Slepenec dvou divadelních adaptací zaujme leda tím, že byl natočen za šest dní, Šlemrová ve svých šestačtyřiceti letech hraje mladou nevěstu, vidíme slušný výkon Friče jako herce a v roli baňaté matky nevidíme Nedošínskou ale typově její dvojče. Film začíná nepříjemně afektovaně, pak přeskočí ke kabaretním výstupům Buriana, který je jako utržený ze řetězu. Většina jeho skřeků mi byla nepříjemná.... štkavý zvuk extra. Což dejme tomu, ale jeho dlouhatánské vystoupení zcela odsouvá děj filmu. Vlastně se dá říct, že je to čistá exhibice....za mě nevysoké kvality. Ještě nikdy mě tolik pasáží filmu s králem komiků tak nebavilo, jako ve Funebrákovi. Od poloviny se naštěstí přesuneme na železniční inspektorát, kde už se rozjíždí klasický verbální humor založený na střetu komika, bajkaře s úředním šimlem. Takže pár dobrých fórů se najde. Ondoň...kupříkladu. Nicméně přísným okem kritika ... opět jde o Burianovu exhibici, která je sice o dost zdařilejší než v té funebrákovské části, ale na nějaký děj dává opět zapomenout. Prostříháním bych z toho vydoloval max půlhodinový klip, který by i mohl bavit.

Funebrák představuje jeden ze slabších filmů 30. let, který nedává úplně smysl, kromě spojení několika Burianových výstupů. Ty jsou vynikající, ale zbytek je prostě vata. Výborná je scénka na pojišťovně, jako slabší hodnotím představení pro pobavení svatebčanů, i když patlání všelijakých jazyků má určité kouzlo.

Film vlastně není filmem s jasně daným dějem. Nejlepší část je ta, ve které Burian naplno uplatní komediální a bavičský talent a doslova se předvádí. A pak na ředitelství drah. Tvůrci ale skvěle parodují úřednického šimla a co je nejsmutnější/nejzábavnější (nehodící se škrtněte) v tomto ohledu je nadčasový a platný dodnes. Snímek více připomíná soubor scének než ucelený film a stojí a padá jen a pouze na Burianovi. Na komplexní dílo je to málo, ale sám pan komik se blýskne hned několikrát.

Funus nevystrojil, nebylo komu a ani ta svatba se nekonala, nevěsta zůstala zamčená ve špajzu a ženicha si odvedl četník.. Cesta za vyplacením bolestného byla zajímavější, pestřejší, vtipnější.. Každopádně musím uznat, že Vlasta Burian tenhle podivný slepenec výrazně potáhl a udržel nad vodou, jeho komediální talent nelze přehlédnout..

Půl sedmý? Takhle debilně napsaný? Vnitřní hlas. „Se starejte o Napoleona.“ Vejce… Co mi to jenom…? Dostane chudák holka cosik jiné? To je v prde… Nevěsta blbá jak štoudev… „Nebožtík byl asi hodinář.“ Ten piskot. Kapišto, přepišto a dopišto. To je rozsah. „Já Tě probudim.“ Těch stěžovatelů byla slušná řádka. „Pan manžel není v Praze.“ „Většinu roku není, bohužel.“ „To je dobře.“ Inšpektor byl kujón. Smetáky. Spíš ta mlíčná dráha. „Já sem tady kvůli smrtelnýmu zranění, který jsem utrpěl při srážce vlaků u Vrňan.“ Sestra ve Špirituse. Vepřový 5 o´clock. Hračičkové jedni. Že se chytal brzdy… „Jsem se srazil ve vlaku.“