Final Exit (1995)

Na žánrových křesťanských agitkách je něco fascinujícího - na jednu stranu jsou násilné až to bolí, na tu druhou vždy nabídnou nejeden vtipný moment, plynoucí z toho, jak hloupě působí. Na tohle jsem narazil dneska prvně, úplnou náhodou a když jsem zjistil, že k tomu jsou české titulky, sehnal jsem si to a těch 43 minut tomu obětoval. Ještě že to nemá o minutu míň, protože to už bych tu nic nikdy nenapsal a šel vyřvávat na Svoboďák, že Ježíš všechny miluje, protože cokoli spojené s číslem 42 je pravda a nic než pravda. Trochu blbý vtip pro zasvěcené, nicméně dál, protože ani vyznavači Douglase Adamse nedopadnou podle Final Exit dobře. Ten film mě střídavě rozesmíval a střídavě naprosto iritoval. On sice je amatérský, takže je jasné, jak bude vypadat, ale typické prvky křesťanské agitky (jasné rozdělení na věřící=hodní, nevěřící, pochybující=zlí jak Hitler) jsou vždycky k smíchu, stejně jako jejich směšně ploché postavy bez charakteru a tady se ke všemu přidal i herec přímo ztvárňující Satana! V křesťanské agitce! Z toho by jednoho až šlak trefil. Každopádně po přečtení obsahu se dilemata zde ukázaná dají hned odhadnout a postavy jsou vyloženě směřovány k nekomplikovaným osudům. To amatérské zobrazení protestu u vězení, či naprostý mindfuck se střelcem (Co byl sakra zač? Proč byl spojený s tou novinářkou? Oč jim šlo?), je fakt něco, ale u posledního soudu jsem se začínal cítit podobně vytočený, jako u Dvacátého devátého - a tam to fakt byl extrém. Bůh by měl být, podle všeho, milující. Sice taky trestající, ale chápavý, odpouštějící. Tím pádem soudí podle vašich hříchů, činů a měl by jasně poznat, co si zasloužíte. Tady ale Bůh soudí jen na základě dvou šablon: pevně věří ve mě/nevěří nebo pochybuje. První skupina má automaticky Nebe, bo je jí vše odpuštěno (i vražda - jejíž motivy jsem absolutně nepochopil), druhá automaticky Peklo, jelikož věřila málo nebo vůbec. Přitom tohle smýšlení úplně popírá řeči o svobodné vůli (kterou Bůh lidem dal), která zde nabývá smyslu "mysli si, co chceš, ale pokud si nemyslíš, co přesně chci, tak hoř ve věčném plameni i kdybys zachránil milióny životů". Tohle učení fanatických a ortodoxních křesťanů mi přijde až moc zlé, vzhledem k tomu, jak popisují Boha. Zde ho ale je v míře vrchovaté a v silně zastrašující případech (Carrie je v pekle a věčných mukách jen proto, že nevěřila, přitom nic špatného neudělala) a nepomůže ani, když se za daného člověka modlíte. Buď jsi silný křesťan, nebo jsi hned v pekle. Přitom jak to bude až po nás bude nikdo přesně neví, ale když to vezmu podle Bible, tak je Bůh hlavně chápavý a do Nebe může i ateista. Tenhle film má pravdu v tom, že i vrah by mohl do Nebe, pokud svých činů upřímně lituje, jinak je ale až nebezpečný, vyloženě omezující svobodnou vůli, o kterou se zde nejednou chce film opírat. A samozřejmě se neukáže, jak všechny postavy dopadly, i když je to rozdělením jasné. Jestli je Bůh aspoň trochu milující, zachrání aspoň Jeremyho, ale nic tomu nenasvědčuje. Tudíž je zde Bůh jako někdo, koho bychom se měli bát, pokud v něj nebudeme dostatečně věřit. Přitom Bůh by měl být ten, koho bych měl milovat a bát bych se měl jen Satana. Ona i ta boží láska má samozřejmě své hranice, ale pořád v ní má být tolerance a pochopení, které tady neexistuje. Chce to hlavně šokovat a evangelizovat co nejdrsnějším možným způsobem (což přes ty efekty moc nejde - a drsný není ani omylem, aby nedošlo k mystifikaci), ale výsledek je spíš takový, jako kdyby mě někdo měl přesvědčovat, že když nezabiju tohohle člověka, který může být reptilián, tak reptiliáni ovládnou celý svět a já za to budu moct. Za mě tohle fakt ne, Time Changer jsem do jisté míry ještě bral, protože někde pravdu skutečně má, ale tohle fakt, fakt hodně nesouzní s tím, co si myslím. Btw, nejsympatičtější mi většinu času byl profesor, protože to byl pragmatik, který ale nic nemyslel zde (navzdory tomu, co se na něj Satan snaží vyhrabat) a podle mě i tihle lidé by si, v případě křesťanského pojetí posmrtného života, Nebe zasloužili. Nebyl mi názorově nejblíž, ale chápal jsem ho. Jenže vzhledem k tomu, jak film končí, asi taky pomašíruji do Pekla, ach jaj... 1*(29.05.2024)(méně)(více)

Snímek, který snad otevře oči zaslepeným samospravedlností. Boží spravedlnost se zakládá na zcela jiných měřítkách než lidská. Takže vrah se do nebe dostat může, přestože jeho oběť trpí v pekle. V Božích očích je totiž směrodatný pouze jeden fakt:Kdo v něho (Ježíše) věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.(Jan 3:18)Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo Synu nevěří, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.(Jan 3:36)TIPseznamdalších křesťanských filmů.(08.11.2012)