Elena a muži (1956)

Inšpirované skutočnou postavou generála sukničkára a veľkú postavu republiky -generála Boulangera, avšak cieľ režiséra hlavne pobaviť nejak nevyšiel. Možno pár situácií, keď si dvaja dajú na frňák po noblesnom vyzvaní na súboj a nakoniec po súboji sa ešte kontrolujú či si navzájom veľmi neublížili, to bolo celkom vtipné. Tak aspoň an Ingrid sa dobre pozeralo, vtedy ešte herečky ako dámy. Aj Maraisa som videl zakukovať. Ale skôr na hereckého kolegu, že? 🫢 Ina žánrová konvenčnosť, ktorá získava na cene len preto, že je to staré a farebné.

Absurdní, docela mile přihlouplé, občas vtipné a dělající si legraci z mentality Francouzů i lidových mas obecně.  Pokud se na tenhle bizarní film člověk mentálně předem připraví, dá se na to koukat. Pro občasné satirické vtípky, a zejména pro vznešenou a krásnou Ingrid Bergman.  Taková byla i v reálném životě.

Půvabná Ingrid Bergmanová je v roli ovdovělé kněžny lehce uvěřitelná, nápadníci se řadí do fronty a někteří se snaží předbíhat.. Není to sice žádná pecka, ale na druhou stranu ani propadák.. Tuším, že právě herci to celé drží nad vodou, Mel Ferrer i Jean Marais báječní, pro mě koukatelné bez potíží a ta bílá kopretina pro štěstí by se hodila asi nám všem..

Kostýmní romance, odehrávající se v Paříži koncem devatenáctého století byla – tak trochu nečekaně – nabídnuta švédské filmové hvězdě Ingrid Bergman. A ta ji s radostí přijala. Bohužel, Renoirův film se příliš nepovedl – jako by se režisér a scénárista zároveň nemohl rozhodnout, zda bude film vážný nebo veselý. Pro jistotu je tedy nejen vážný a veselý, ale také vlastenecky uvědomělý, snad aby diváci nebyli ochuzeni o žádný z mnoha výjevů francouzské odvahy a hrdinství. Herci se spíše pitvoří a hrají zcela nemožné postavy, které připomínají pimprlové divadýlko, včetně Jeana Maraise, který se sem vlastně příliš nehodí (zřejmě osvědčená pojistka pro případ, že by Ingrid Bergman nezabrala). Kvalitu filmu v tomto případě neurčují tvůrci, ale obsah a ten je slabý. Velmi slabý.

Nemá cenu kazit si tuhle lehkonohou frašku s ostrými střihy přemýšlením nad dějem. Ten je zcela podružný a, popravdě, i úplně nesmyslný. Brát ho do důsledků, je vlastně tragický. KOUSEK DĚJE Zchudlá šlechtična se hodlá provdat za bohatého přízemního maloměšťáka, který ji bez mrknutí oka strká do postele chlapíkovi, od něhož doufá získat výhody. Mladý přitroublík nucený do sňatku kvůli výhodnému spojení firem svoji snoubenku tak přehlíží, že ji k jejímu zoufalství podvádí zcela veřejně. Úplatní muži v pozadí, kteří chtějí ve Francii nastolit diktaturu za pomoci oblíbeného generála. Tupost mas, které adorují vojenské ctnosti.... Ve filmu je ale vše podáno odlehčeně a zkarikovaně, takže to působí, jako milá, lehce ztřeštěná, selanka. Je zbytečné nad tím hloubat, divák by si měl spíš vychutnat sem tam nějaký ten vtip, elegantní šaty a hysterické pobíhání všech s výjimkou polské princezny, která svým klidem a okamžitou adaptací na stále se měnící situaci dokáže vybruslit z každého potenciálního průšvihu.