Don Juan DeMarco (1994)

Ach, láska! Ten největší ze všech klamů i opojných pravd. A právě o této sladké iluzi vypráví film, který nám představuje Johnnyho Deppa, pardon, Don Juana, jenž si zřejmě spletl psychiatrickou kliniku s karibským dvorem. Ačkoliv nosí masku šílenství, jeho řeči o ženách, vášni a smyslu života jsou natolik lahodné, že by i samotný Moliére s radostí odložil pero a naslouchal. Depp se po celou dobu pohybuje s grácií renesančního básníka a přesvědčuje nás, že být Don Juanem není otázkou skutků, ale postoje. K němu přijdejte Marlona Branda jako unaveného psychiatra, který se zpočátku tváří, že nevěří na víly, ale netrvá dlouho a v očích mu opět zazáří jiskra. Jejich vzájemný vztah je roztomile absurdní i dojemný zároveň. Filmu by občas neuškodilo méně šlehačky a více těsta, ale jeho kouzlo spočívá právě v té lehkosti, s níž servíruje romantiku. Rozum ustoupí srdci a divák zůstane rozpačitě okouzlen. Tři a půl růže.

Psychologická romanca, ktorá mala šancu byť dobrým psychologickým thrillerom či drámou. Produkcia je síce kvalitná, avšak rezignovala na akúkoľvek dramatizáciu deja a tak príbeh chlapca vydávajúceho sa za Dona Juana rozprávajúceho svoj život psychiatrovi vyznieva pateticky a končí romantickým šťastným koncom objavenia lásky a vášne psychiatrom, ktorý "Dona Juana" vlastne liečil. Za rozpačitý dojem možno môže aj dualita hlavného hrdinu, pretože Marlon Brando aj Johnny Depp svoje úlohy zvládli celkom dobre.

21 letý John se dostane na psychiat.kliniku na deset dní pozorování po jakoby sebevražedném pokusu. Obtloustlý, do penze právě jdoucí dr.Mickler s ním má sezení a procházejí celý vysněný romantický příběh. Nebyt pochopení a vzpamatování se Johna, skončil by v blázinci na pilulích.  Autor filmu sám funguje jako psychiatr, takže je to jakoby nejzajímavější případ praxe. Blázni nejsou tak blázni, aby nás nemohli informovat o chybách v našem konfekčním životě, ​Hudba: film's theme song, "Have You Ever Really Loved a Woman?", co-written and performed by Bryan Adams,

Volám sa Don Juan DeMarco, pochádzam z Kysúc, je mi niečo po 40-tke a som najväčší milovník všetkých čias. Po tom ako som stál na vysokom bilboarde na streche budovy a chystal sa ukončiť svoj život z dôvodu nenaplnenej lásky ma vzali na pozorovanie do miestneho psychiatrického sanatória, kde každému kto má o to záujem vyprávam svoj bohatý životný príbeh. Naučil som sa milovať na 1000 spôsobov a každý z nich mieril do hlbín ženskej duše. Vo svojom živote som mal presne 1502 žien. Do veľkej miery za to môžu moje skúsenosti z tajného pobytu v háreme ďalekého exotického sultanátu. No potom ako som si uvedomil nebezpečenstvo situácie, som sa s mnohými skúsenosťami z anatómie ženského tela v tichosti vrátil do rodného kraja, aby som sa pokúsil nájsť opäť životnú lásku a naplnil tak znovu zmysel svojho života. Moje meno už poznáte a každý, kto tvrdí že je najlepší milenec na svete klame, pretože jediný a skutočný Don Juan DeMarco som predsa ja.

"Proč myslíte, že don Octavio de Flores je doktor Mickler?" Asi proto, že to má napsaný na dveřích kanceláře psychiatrický léčebny. Tak jo. Už mi v životě dali jmen, ale romantikem mě nikdo nenazval. Přesto se mi ve fantaziích dona Juana hodně líbilo a sledovat sestřičky omámený Juanovým ... asi očima mě dost bavilo. Zkrátka být Dr. Micklerem, tak bych se toužil stát donem Octaviem. Jenže nejsem. Jsem jen týpek, kterej nečekaně narazil na zábavu v psychiatrický léčebně, což se mi stává naprosto výjimečně.