Don Camillo, Monsiňor... ale ne moc (1961)

Kvalitou na úrovni predošlých dvoch častí, prekáračky medzi Camillom a Pepponem ďalej pokračujú v rovnakom tempe a opäť je tu tých tém trošku moc, kratšia stopáž by tomu viac prospela.

V štvrtom pokračovaní sa stal don Camillo biskupom vo Vatikáne a komunistický starosta senátorom v Ríme. Lenže výstavba domu na mieste starej kaplnky v rodnom mestečku ich opäť zvedie k nemilosrdnému boju, v ktorom hraje hlavnú úlohu odlišný svetonázor. Tretí komentár.

Na 14. Nedeľu po Turícach pripadol tento rok (2025) sviatok Povýšenia svätého Kríža. Vonku prší a po dlhšom čase je chladnejšie, než obvykle. Poobedná atmosféra úplne dokonalá na ďalší, už v poradí štvrtý diel legendárnej komediálnej, neo-realistickej filmovej série o večných naťahovačkách medzi energickým kňazom Donom Camillom a ambicióznym, komunistickým politikom Pepponem. Dej sa posúva na nové miesta – teda rovno do hlavného mesta. Obaja protagonisti, starí známí z vojnových čias, obsadzujú vysoké priečky v srdci Talianska – Dona Camilla vymenovali za Monsignora vo Vatikáne a zasa Giuseppe nerváči na poste rímskeho senátora. Obom však ich domáce Brescello na rieke Pád náramné chýba. A tak to Božia prozreteľnosť opäť humorne zariadi, aby sa tam stretli. Film je nabitý komediálnymi dejovými linkami na vysokej úrovni alen tak srší množstvom kreatívnych nápadov a príbehových zvratov. Zároveň celý stojí na tradičných, katolíckych, no mimoradne humorne podaných overených princípoch a poučeniach. Zabával som sa celý čas a aj tou filmárskou kreativitou sa u mňa dostáva k jednoznačne najlepším z celej série, ak nie zatiaľ najlepší. Som presvedčený o tom, že pri Donovi Camillovi sa divák nepozerá iba na nejakú „bájku“ z talianskeho zapadákova. Kto vie, či to nie je tak trochu historický dokument :)(14.09.2025)

Samozřejmě držíme palce důmyslnému faráři, ale tím, co čtvrtou sérii půtek Dona Camilla s Pepponem stejně jako ony předcházející drží na nohou, není hlavní hrdina, nýbrž nápad postavit proti sobě dva člobrdy střídavě triumfující a pokořené, bezelstné a intrikující, jako obhájce dvou nesmiřitelných ideologií - a obsadit role Fernandelem a Cervim. Lidská nedokonalost dvojice nechává aspoň místy zapomenout na politiku - a také na děravost scénářů a častou přízemnost předváděného humoru.(22.05.2024)

Tak Don Camillo je jednoznačně můj nejoblíbenější filmovej kněz. Pozitivní, usměvavý, přitom si ale nebere servítky a často se vůbec jako kněz nechová, často lže, bije se, vymýšlí provokativní akce, plete se do politiky a hlavně je proti komunismu. A Fernandel, ten se do této role dokonale hodí. A Peppone v podání Gina Cerviho jakbysmet. Co se mi na tomto díle nelíbilo, tak ta neuvěřitelná náhoda, když se potkali ve vlaku a ta neuvěřitelná náhoda s výhrou v loterii. Ale jinak jsem si už i na ten slovenský dabing docela zvykl...(12.09.2020)