Dobré srdce (2009)

Velmi dobré do chvíle, kdy Lucase přejede auto. Souhlasím s některými komentáři, že závěr je tak trochu zbytečný a filmu škodí. Nicméně, jako celek má hlavu a patu a hlavní dvojka je bezvadná. A zase jedna Francouzka do party -  Isild Le Besco. Sice to není taková krasavice, ale hraje docela dobře. Má však ve své filmografii jen 2 červené puntíky - tento film a Můj král (2015) , který režíruje její sestra Maïwenn.

Ten film má špatný konec...Ale nepotřebuje ho aby si ulevil od přílišného optimismu, aby snad přiměl diváka k výměně základní grimasy. On tam prostě je, protože si to žádá sama látka, vývoj filmu totiž poněkud zastře na začátku celkem jasně strukturované charaktery jednotlivých postav, u kterých dochází k podstatné proměně.
Sám režisér se hlásí k vlivu amerického nezávisláka Jima Jarmusche, Akiho Kaurismäkiho nebo Luise Buňuela a tyto inspirace jsou opravdu znatelné, i když neruší dojem původnosti autorského počinu. Specializuje se na vyděděnce na okraji a netypické hrdiny jak už napovídají i názvy jeho předchozích děl – „Outsider“ z roku 2005 nebo „Albín jménem Nói“ (2003). Odborná i laická veřejnost k němu vzhlíží jako k nové naději světového filmu. Svým posledním dílem svoji pozici upevňuje. V případě „Dobrého srdce“ máte jedinečnou příležitost strávit 95 minut ve velice příjemné společnosti svérázných, neokázalých a přitom docela obyčejných lidí. To vnímám zároveň i jako hlavní devizu celého projektu. Je to návrat k civilnímu pojetí bez zbytečné „podprahové špíny“, jednoduché a působivé jak facka.

Na Dagura Káriho překvapivě nevyrovnaný film, čemuž zřejmě přidává ještě to střetnutí dvou filmařských stylů, severského a americky nezávislého. Druhý jmenovaný je tu cítit podstatně víc a to samozřejmě díky výborným scénám v baru, s jedinečnou atmosférou. Pohled na život a věčná moudra, která pronáší Jacques baví, navíc Brian Cox ho hraje výborně. Ale nejzajímavější mi přišly právě všechny postavy štamgastů, žel o nich film neprozradí příliš, přesto jejich vzájemné dialogy zaujmou a o životě lehce napoví. Jenže, v úvodu komentáře jsem psal o nevyrovnanosti, ta je hodně patrná především ve scénáři, ale také ve scénách z baru a zbytku filmu. Scénář je naivní, až se snad nedá věřit, že ho opravdu psal Kári... tak brzy prozradit vše, opravdu? Přesto ta scéna zasáhne, aby ovšem byla polozapomenuta následným zbytečným "dalším závěrem" hm. Z tohoto důvodu bych postavu April ani neřešil, samozřejmě děj pouze doslazuje, ale film má jiné překvapivé mínusy. 55%

Brian Cox a Paul Dano na jedničku. Ale mimo iných vecí je to rutinna. Strašne som dúfal, že to bude mať nejaký čarokrásny presah, ale nie je to tu. Je to príjemné, je to osobité ale je to žánrový film, neprekračujúci mantinely a v zásade nefunkčný v rámci vyvrcholenia( ktoré sa dá ľahko prekuknúť) a tiež ženskej postavy, ktorá je iritujúca a prvýkrát dáva postavy do iracionálnych motivácií, ktoré pred tým nemajú. Jednohubka od ktorej som na vlastnú škodu čakal niečo viac.

Celkom fajn dramaticky spracovaný a zahraný film s pekným odkazom na záver... O dvoch protichodných typoch ľudí, ktorí si navzájom dokázali pomôcť. Často je úprimné priateľstvo aj tam, kde by ste ho nikdy nehľadali, o to je potom vzácnejšie... Aj napriek tomu, že záver bol viac-menej jasný už hneď od začiatku (u mňa to bolo od miesta, kedy P. Dana prepúšťali z nemocnice), dejová linka ma nenudila, pričom ma každú chvíľu niečím príjemne prekvapila, či už svojim sladko-trpkým humorom alebo nejakou pozitívnou myšlienkou. Samotný koniec možno pre niekoho môže vyznieť ako taký umelý, boľavo-sladký konštrukt, ale mne to nevadilo, skôr naopak. Slušný nadpriemer.80/100