Club Zero (2023)

Chápem, o čo autorke išlo, len sa mi zdá, že filmov, ktoré sa venujú témam tu prezentovaným (v abstraktnej rovine, nie otázku stravovania, ktorá je len prostriedkom) je pomerne veľa, a teda bolo by potrebné sa trochu viac odlíšiť formou alebo len prísť s postrehom či vtipom, ktorý by diváka v niečom prekvapil či bol trefnejší než už v minulosti videné. Alebo zájsť do väčších extrémov, to vždy pomôže.;-) Pokiaľ ide o otázku jedla, som rovnako ako hlavný hrdina Turínskeho koňa presvedčený, že man muß essen.

Žádný divácký trhák - jen chytře nastavené zrcadlo, pod kůži jdoucí připomínka toho, jak postmoderní narcis čím dál víc blbne starostmi o své tělo, opečovávané nejdřív zvenčí a posléze i zevnitř. A také toho, jak čím dál víc chceme pro své ratolesti něco extra a že to nakonec můžeme dostat, v míře, které jsme se nenadáli. Ke "Klubu Nula" mám jen pár drobných výhrad: děj je předpověditelný, dramatická křivka nevýrazná, barevnost (pravda funkčně) odpudivá... Jeden z recenzentů se ptá, zda se jméno učitelky jen náhodou shoduje se jménem hlavní hrdinky německého snímku "Sborovna".

Poměrně velmi netradiční podívaná, pohrávající si především s tématy jako manipulátorství a sektářství, v tomto případě postaveném na stravovacích návycích, respektive přístupu k odlišnému životnímu stylu. Zároveň by se to celé dalo ale chápat i jako zdvižený varovný prst pro veškeré okrajově smýšlející mladé lidi, jejichž otevřené mozečky jsou poznamenány všemožnými ideologickými organizacemi a instituty, a stejně tak pro jejich rodiny, v nichž si všichni na něco hrají, a ohledy a následky neřeší, tedy až do doby nevyhnutelných průserů, kde pak ale jen čučí, krčí rameny a nechápou, ačkoli sami jsou toho jednou ze zásadních příčin. Znepokojivý je tudíž Club Zero dostatečně, a skutečně se jedná o film, který by právě mnoha rodičům měl otevřít oči, jelikož ovlivnitelnost našich dětí nabírá speciálně v dnešní době na čím dál větší intenzitě a konkrétně v případě tohoto snímku jde ještě ,,jen” o jídlo, i když tedy s následky též nedozírnými, těch daleko nekompromisnějších nástrah ale číhá všude mnohem víc, a lepší to už nebude. Abych se nicméně vyjádřil i k filmu samotnému, to jeho poselství je bohužel to jediné, co zde opravdu funguje a dokáže oslovit. Zbytek tvoří jen dost divácky nevstřícný a nezábavný obsah, s velmi pomalu plynoucí zápletkou, bez emocí a dramatických situací, s odtažitou atmosférou, a s velice nezajímavými postavami a vážně ukrutně, ale fakt ukrutně nesympatickým castingem, plným vážně děsivých ksichtů. Club Zero je tudíž skutečně okrajová záležitost, která sice má rozhodně co nabídnout, jen ale škoda formy a zpracování, kterými toho bylo docíleno.

Jeden z těch originálních kousků s přesahem pro úzkou skupinu diváků. Mia Wasikovska (zde vypadající jako odpudivý babochlap, bleh) jakožto manipulativní sektářka nastoupí na novou školu jako učitelka ohledně stravování a potravin a zpočátku nevinné hodiny se postupně mění v neviditelný nátlak a fanatizaci studentů schovanou pod pojem “vědomé stravování”. Vizuálně je film krásně barevný se smyslem pro centraci a barevné ladění scén, herecky poměrně přesvědčivý a námětem i zpracováním dostatečně pobuřující, aby se o něm mluvilo. Na jednu stranu filmařsky povedený storytelling, na druhou stranu dokonalá sociální kritika na několika úrovních, od brainwashingu nejzranitelnějších (puberťáků), přes manipulaci, šíření nepravdivých informací až po (dost možná jen mnou interpretovaný) odraz dnešní generace dětí, kdy zákonitě každý druhý se musí prezentovat jako nebinární attention seeker nebo přiteplený mužský baleťácký puberťák, který je díky svým psychickým problémům křehký jako porcelán, a právě o to více náchylný k manipulaci autoritou (zde tedy učitelkou). Zajímavé, pravdivé a velmi vznětlivé k debatě - přesně takové filmy chci, aby se točily.

Tak tu tak sedím, závěrečné titulky dobíhají na konec a ve mně je pořád ten WTF pocit. Námět asi fajn, obsazení ucházející, scény naaranžované zajímavě, ale je to jako pít vodu ze sklenice na víno. Tváří se to vznešeně, ale pořád je to jen voda. Film v ničem nevyniká. Nevyvolává úzkosti, není vtipný, ani napínavý, ty scény zas tak dechberoucí nejsou, žádné zajímavé záběry, závěr je vlastně docela otevřený, takže ani nějaký šokující konec se nekoná, a že by mě něčí herecký výkon uchvátil taky rozhodně říct nemůžu. Za mě ztráta času, na což jsem musel vidět bohužel celý snímek, abych to zjistil.