Není jiná možnost (2025)

S Chan-wook Parkem se dlouhodobě nepotkáváme. Žádný z jeho kultovních filmů ve mě nikdy úplně nedozrál, ale i tak se snažím na většinu věcí podívat, protože se jedno o jednoho z nejzajímavějších asijských tvůrců. Není jiná možnost je na asijské poměry hodně civilní a většinu času nesledujeme žádné přepaléné herectví, tak typické asijské filmy, přestože sledujeme příběh muže, kterému se obrátil život vzhůru nohama a při hledání nové práce jde doslova přes mrtvoly. Jinak Byung-hun Lee známý ze Hry na oliheň je v hlavní roli více než solidní. Škoda zase trošku přemrštěné stopáže.

Další počin korejského režijního mága Park-Chan Wooka mě tentokrát neoslovil tak, jak bych ideálně představoval. Co se týče vizuální stránky, tak to opět patří se špičce žánru. Tady se toho moc vytýkat nedá. Práce s kamerou, střih, herecké výkony. To vše z toho vytváří vybroušený diamant. Byung-hun Lee opět výtečný! Jeho roli jsem mu sežral i s navijákem. Proč tedy nejít s hodnocením výše? Zápletka na papíře nabízela bezpočet možností, kudy se vydat po stránce atraktivity. Ale vše se vleče fakticky hlemýždím tempem. Když přijde na lámání chleba (myšleno ty vraždy), tak to působí svěže, žánrově fakticky bezchybně. Ale ta cesta k takovým momentům je vydlážděna velkým počtem slabších chvilek. Za zhlédnutí jsem rád, ale mírná hořkosladká pachuť v ústech přetrvává. Tohle mělo nakročeno k něčemu velkolepějšímu. 6,5/10

Typický jihokorejský bizár v tom nejlepším slova smyslu. Film kombinuje thrillerové a temnější prvky s černým humorem, satirou a výraznou vizuální hravostí, díky čemuž působí svěže, nepředvídatelně a často i velmi zábavně. Právě práce s atmosférou a stylem je jednou z největších předností filmu. Některé scény jsou vyloženě skvělé a krásně ukazují, jak originálně umí jihokorejští tvůrci pracovat s absurditou i napětím zároveň. Největší problém vidím hlavně v délce. Film by bez problémů mohl být o půl hodiny kratší, protože některé pasáže působí zbytečně natahovaně a úvod je pomalejší, než by bylo ideální. Jakmile se ale děj naplno rozjede, začne to fungovat velmi dobře a promění se to ve stylovou a zábavnou jízdu, která dokáže překvapovat až do konce. Výsledkem je sice lehce nevyrovnaný, ale pořád velmi solidní film, který těží především ze své atmosféry, humoru a osobitého jihokorejského stylu.70%

Slibná korejská černohumorová cesta jednoho snaživého zaměstnance za pomstou a ziskem své vysněné pozice zněla pod vedenímChan-wook Parkajako potencionálně velmi dobrý epos. Hlavně obsazeníLee Byung-hunado hlavní role slibovalo opravdu kvalitní jízdu. No bohužel přichází spíše zklamání. Vzhledem k tomu, jak je scénář roztažený na poměrně přepálenou stopáž, stalo se tam toho vlastně docela málo, co by nějakou větší měrou mělo zaujmout. Přesto, že divácky a formálně je to svým zajímavým a estetickým vizuálem i střihem vděčné, sledující je hlavním hrdinou vlastně spíše zmaten. Ač je děj opravdu nepředvídatelný, někdy šokuje svojí až severskou chladností a často komedii upozaďuje, je těžké se do něj nějak více vhloubat. Občasné nevysvětlitelně divné chování vedlejších postav tu trochu překáží, protože kolečka tu prostě málo zapadají do sebe a vše se děje tak mimochodem. Moje nadšené očekávání tedy bylo tak trochu smeteno ze stolu hlavně tím, že má film až překapivě pomalé tempo a chyběl tomu celou dobu náboj. Primárním tahounem je tu tedy především nádherná řemelsná stránka, práce s barevnými motivy a symboly a výkon hlavního představitele. S odstupem času jsem na tento film bohužel dost rychle zapomněla.

Film oplývá zajímavou atmosférou, kombinující žánry thrilleru a komedie, některé situační komediální prvky jsou zde opravdu vtipné a groteskní a mnohdy dobře vypointované, avšak pak film sklouzává k zacyklení, kde se vlastně nic moc neděje a je to zbytečně roztažené. Jakmile film skončil, tak jsem byl trošku zklamán, protože jsem neustále čekal, že se stane ještě něco zásadního, ale bohužel. Film měl velký potenciál, ale bohužel se mu ho nepodařilo plně naplnit.