Chelsea Girls (1966)

ZKRÁCENÁ VERZE --- Převážně zfetlé pozérské smažky, natočily metry filmového materiálu se zfetlýma pozerskýma smažkama pro místama zfetlé, ale přiznejme si, převážně pozérské publikum.

DELŠÍ VERZE --- Zfetlí (či vyjímečně nezfetlí, ale jinak běžně na fetu) pozerští rádoby bohémové (říká se jim oficiálně umělci jako třeba modelky, malíři či jiná netalentovaná děcka jako Andy Warhol.) Co nejsou schopni přijmout rady od zkušenějších a považují se za světáky co prokoukli vesmír, (jak se to samozřejmě jejich předchůdcům a rodičům nikdy nemohlo podařit.) A navíc opovrhující vším co neuznává jejich dokonalý pohled na svět (přičemž opovrhují většinou i sami sebou.) Jenž si do jednoho musejí i v dospělosti léčit své mindráky z dospívání, se nečekaně rozhodli, že přejdou k točení filmů. Tam jim jako "herci" samozřejmě výborně zaexcelují jejich pochlebující ovečky, které jsou ideálním objektem, stejně jako námětem, na duchaplné hloubání o čemkoli, jelikož převážně postrádají vlastního názoru na umění, jejich filmujících přátel. jelikož mezi takovými přáteli se říká jen "skvělý, výborný, ještě lepší".
Dívat se na tento snímek je filmovým ekvivalentem prohlížení Warholových "obrazů" jenž oplývají tou výhodou, že zaberou podstatně méně času.
Jediné co mě na všem těší, že dneska se najdou ještě mnohem všeznalejší rádoby umělecké skupinky pozérů, které tohle dílo považují za tak duchaplné a užitečné, jako cokoli, co nevymysleli oni sami. Takže jediný kdo zbývá aby tento film hltal a považoval za tří, čtyř až pětihvězdičkový, jsou jen ti průměrní, né tak úplně bohémští a umělečtí pozéři, co je můžete vzít na sebevětší sračku, říct jim že je to kultovní film a oni řeknou "skvělý, výborný, ještě lepší".

Film o povrchu, jenž zdůrazňuje vnější krásu a charakter odsouvá kamsi do neznáma. Warhol nechce inscenovat, hvězdy mají být hvězdami a proč splitscreen? Sám neví. Chelsea Girls výborně pracuje na dokumentární rovině, portrétuje život Warholových modelek/lů, kteří neumí hrát (resp. ve snaze přizpůsobovat nějaké fiktivní roli zmateně krafají o čemkoli) a dělají to, co je pro ně nejpřirozenější - zdůrazňují lásku k vlastnímu tělu. A že jsou to postavy nadmíru fotogenické a krásné..

jak může mít film vlastně o ničem , i když se oto snaží aby byl o něčem, 210minut proboha!!!!! po 120 minutách už jsem nemohl - je to trošičku srágorka - pseudoumělecká srágorka - experimentální film si představuju jinak..třeba že vás překvapí přístup ,děj , kamera, cokoliv ale je to celý zaplněný jenom kecama a nudnou vatou - double odpad!!

Ludia sa boja dať menej ako štyri, aby sa s tým priamou úmerou neznížilo aj ich IQ. Tým chcem povedať, že tento film je dobrý ale má jednu zásadnú chybu; je pseudointelektuálny. Viva la Factory!

Tohoto Warholova videa si můžeme vážit zejména proto, že se skutečně snaží být objevným, pokoušejícím hledat hranice možností.