Cesta do "Saturnu" (1967)

Film je autorovou fikciou aj keď je postavený na historickom základe krachu nemeckej špionážnej služby na východnom fronte, ale ešte viac oslavnou epopejou hrdinskej činnosti sovietskych špiónov. Canaris vytvoril v okupovanom Bielorusku fašistickú spravodajskú agentúru Saturn, ktorá verbovala a vysielala do zázemia sovietskej armády špiónov a diverzantov. Do Saturna a gestapa však prenikli odvážni príslušníci sovietskej proti špionážnej služby, a tak sa začala veľká bitka. Sovietska proti špionážna služba nielenže marila Canarisove plány a akcie, ale tiež majstrovsky klamala a zavádzala Canarisa, hlavný štáb fašistickej armády i samého Hitlera. Canaris bol Hitlerovým obľúbencom a už v roku 1935 ho vymenoval za šéfa Abwehru (nemecká vojenská rozviedka). Tu mal prístup k najväčším tajomstvám Tretej ríše, sám zhromažďoval informácie o pohlavároch nacistického Nemecka a hlavne o svojich protivníkoch (Martin Borman, Reinhard Heydrich). Ďalšími lepšími filmami boli Koniec Saturnu (1967) ale aj Canarisova krvavá hviezda, 1966..

Je takových filmů, které jsou v područí sovětské ruky, které jsou špionážní a které jsou natolik průměrné jako je právě tato Cesta do „Saturnu“. Možná jsem od toho čekal něco naprosto jiného, ale to se nakonec nepotvrdilo. Špionážní film je hlavně o kecání, o kecání, o kecání. Příliš důležitých fragmentů se na obrazovce neděje, spíše se v klidu všecko nějak vyřeší, protože kdyby to v klidu nebylo, tak by to špion odsral, přičemž bych rozhodně nebyl proti, alespoň by se v příběhu něco dělo, ale na druhou stranu to má zase osobní poetiku, která se nemůže jen tak vymazat. Znova se na to ale určitě nepodívám. Atmosféru války to možná má, ale jestli mají filmy o špionech vypadat takhle, tak si radši pustim Cestu kolem světa za 80 dní a na tu dobu se půjdu zahrabat někam pod zem.

Režisér si myslel, že divák je vůl. Jinak si nemůžu vysvětlit takovou naivní slátaninu.

Chabý a nudný film. Špionážní drama, které jasnou a přímou cestou bez jediné odbočky a větší záhady spěje ke svému rozuzlení ?! Bez jediné dramatické a napínavé scény.....

Německá armáda útočí na Sovětský svaz, kde už operují němečtí agenti. Boj špiónů nabírá na obrátkách. Inscenační zpracování nenabízí napínavou či akční podívanou. Vše se táhne na dialozích, které by byli použitelné i na divadelních prknech. Znamená to tedy, že takovéto zpracování může vynikat velice nudně. Při pozorném vnímání děje však uchvátí sice průměrný, ale vcelku zajímavý příběh. A tak tedy máme možnost zhlédnout cestu sovětské špióna do středu německé špionážní organizace 'Saturn', což není zrovna nic jednoduchého.(27.01.2015)