Černá slečna, slečna Černá (2002)

Jemná čiernohumorná dráma o priateľstve starých mládencov, ktorý svojmu hypochondrickému parťákovi darujú hrob s čiernou sochou slečny a spoločne jej sľúbia vernosť. Akurát po vypršaní lehoty nastane problém s predĺžením platnosti, a tu sa do príbehu zapletie právnička slečna Černá s možnosťou obetovať sa a obsadiť toto zatiaľ voľné miesto svojím umierajúcim telom, čím by sa problém vyriešil. Neustále krúženie okolo témy smrti, prináša slušnú dávku vtipných narážok na finálnu etapu ľudského života ako aj celkom vtipné situácie. Škoda, že televízna produkcia nedokáže príbehu dať dostatočnú iskru, ktorá by do pohodlného spoločensky indiferentného štýlu rozprávania odvážnejšie zanorila britké ostrie humoru. Herci hrajú výborne, no opäť sú výrazom ťahaní do ambivalentnej roviny, čo otupuje osteň humoru. 65%

Ve vší úctě k dobrým hercům zde zúčastněným, tohle byla kravina! Blbý námět, hloupá zápletka a z jindy výborného Labudy udělali pitvořící se trosku (teď nemyslím jeho práci v televizi pro děti). Dialogy jsou potichu, je jim špatně rozumět, zesílit se to nedá, protože některé pasáže (hudební nástroje) vám pak zase budí děti. Podle hodnocení jsem čekal hodně.

Film má výborný nápad, trochu morbídny (aj s tancom na hrobe), krásnu černú slečnu, výrečnú slečnu Černú, tak som sa tešil, ako sa to bude vyvíjať. Bohužiaľ, po polhodine sa nápady vyčerpali a nastúpilo len plácanie sa v zložitých myšlienkach, ktoré nikam nevedú. Bohdalová s Labudom bola výborná dvojica, ale nestačilo to nadpriemerný film. ––––Nikdo vás tady nechce živýho ani mrtvýho. –––– Vítám tedy možnost spáchat dobrý skutek a s potěšením zalehnu váš hrob. –––– Pixla sklapla, kapsa splaskla, sklapla pixla z plexiskla.

Já si nemůžu pomoct, ale pro tyhle typy filmů zkrátka hořím. Jde sice o televizní film, ale herecké obsazení je doslova legendární. V hlavní rolích určitě. A těmto legendám to spolu šlape. Já bych si skoro přál, aby si mohli společně dát nějaký seriál, jenže to už nepůjde. Tři hlavní postavy totiž bez emocí a předsudků řeší svůj věk, s tím spojené stáří a nevyhnutelnou smrt. Uslyšíme tak celou řadu černých vtipů a humoru. Velkou měrou se o tuto přísadu stará postava J. Bohdalové. Bohužel se doba změnila a nové obdobné snímky uvidíme již jen sporadicky. Závěrem řeknu jen toto: tak zhruba takovým staříkem bych chtěl v pokročilém věku být.

Scénář není žádný zázrak, určitě by se ten nápad dal rozvést a vypilovat mnohem více, navíc je to ke konci už dost natahované. Ale hlavní herecký kvartet do toho dal, jak je jejich zvykem, maximum. Tím se jim to povedlo vytáhnout lehce nad průměr, na fajn, lehce morbidní jednohubku.